Už pár dní po začátku očkovací kampaně dostalo první dávku vakcíny několik set tisíc lidí. Po zaběhnutí systému by se v Izraeli mělo očkovat každý den asi 150 tisíc lidí. Na konci ledna by to mělo být kolem dvou milionů kompletně naočkovaných a na konci března čtyři miliony. To je skoro polovina obyvatel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Jak se očkuje v Izraeli

Očkování probíhá 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, sestry pracují ve dvanáctihodinových směnách, na vakcinaci se podílejí i vojenští zdravotníci. Na začátku dostali první dávky zdravotníci, krátce po nich přišli na řadu lidé starší 60 let a pacienti s vážnými chorobami. Teprve postupně je očkování zpřístupňováno pro veřejnost.

Překvapivý zájem

Úřady se zprvu obávaly, že zájem nebude dostatečně vysoký, což je důležité i proto, že vakcína je dodávána v balení po téměř tisíci dávkách, které je potřeba po otevření rychle využít. Izraelci se trochu podobají Čechům v tom, že neradi dělají, co jim doporučují úřady. Stal se opak a zájem je většinou velký.

Centra byla otevřena nejdříve ve velkých městech, Jeruzalémě, Tel Avivu a Haifě, postupně se otevírají další, například v Jeruzalémě jich má být výsledně pět desítek. Řeší se také některá specifika, například otázka, zda budou starší Arabové z východního Jeruzaléma důvěřovat vakcíně natolik, aby se také rozhodli nechat se naočkovat.

Převzato z Plusu

Jiný problém vyvstal v souvislosti s rozhodnutím očkovat bez přerušení, tedy i o šabatu. Někteří rabíni s tím nesouhlasili s poukazem na povinnost dodržet sobotní klid. Ministr zdravotnictví Juli-Joel Edelstein, sám ortodoxní věřící, obhajuje tryskové tempo náboženským principem, podle kterého má záchrana života přednost před svatostí soboty.

Srovnání s Izraelem pro Česko, ale ani pro řadu jiných států nevychází moc lichotivě. Je ovšem třeba dodat několik detailů. Jedním je skutečnost, že lichotivé není pro nikoho. Izrael je v tomto okamžiku světovou očkovací jedničkou – ne v absolutních číslech, ale co do počtu očkovaných na počet obyvatel. A to s velkým předstihem před Bahrajnem, za nímž zas s odstupem následuje Británie, Spojené státy a Kanada.

Nejlepší v covidu

Izrael těží podobně jako Britové a Kanaďané z toho, že se spolehli na spolupráci s Američany, zatímco například Evropská unie rozdělila svou přízeň mezi několik firem, z nichž některé nebudou schopny dodat svou vakcínu ještě celé měsíce.

Je ale pravda, že izraelský systém byl připraven včas a funguje zatím bezchybně. Tedy – srovnání Česka s Izraelem je ambiciózní, ale země, jejíž premiér ne tak dávno soudil, že je „best in covid“, by nějakou ctižádost mít mohla.

Česká vláda také kdysi mluvila o vývoji vlastní vakcíny, také nejméně jedna izraelská firma mluvila na jaře o tom, že se blíží k výsledku. Ovšem izraelský zdravotní systém nyní využívá importovanou vakcínu od Pfizeru. Benjamin Netanjahu naznačuje, že jedná o ještě rychlejších dodávkách, aby systém dokázal využít nečekané ochoty Izraelců nechat se naočkovat. V souvislosti s premiérem je pozoruhodné, že i deník Haaretz, který by kritizoval i jeho účes, kdyby nějaký měl, v jednom článku Netanjahua za hladký průběh očkování chválí.

Ovšem na rychlosti, s níž se v Izraeli očkuje, má tamní premiér velmi osobní zájem. Izraelci jdou už v březnu k volbám, které mohou rozhodnout o Netanjahuově budoucnosti, a to nejen té politické. Premiér, kterého dosud podstatná část společnosti vinila ze špatného zvládání epidemie, se snaží převyprávět se jako ten, kdo má naopak zásluhu na cestě z problému ven.

Asi tedy není náhoda, že se izraelský premiér objevil před kamerami a nechal se takříkajíc před očima národa sám naočkovat nejen proto, že šedesát už mu bylo.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít