Důvodů je několik a s těmi podstatnými se mohla seznámit i delegace předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), která musela dodržet tvrdá epidemiologická opatření (s výjimkou jediného, a to dvoutýdenní karantény).

Do této karantény musí jinak všichni, kdo na Tchaj-wan přijedou ze zahraničí. Karanténa je pak faktickým domácím vězením, a to s tím rozdílem, že funkci policejního náramku plní mobilní telefon. S jeho sledováním musíte souhlasit při vstupu do země. Což, jak mě napadá, byla druhá malá výjimka, kterou česká delegace dostala. (Tedy doufám.)

Díky plné kontrole mobilních telefonů, a také obrovskému množství policejních kamer, které jsou na většině veřejných míst, zvládl Tchwaj-wan téměř na 100 procent trasovat všechny nakažené.

Důvodem, proč se proti trasování mobilů a kamerám nikdo nebouří, je obrovská důvěra, které se těší místní orgány. Jedním z důvodů je i to, že už od úrovně 4G nejsou podle zdejší vlády v místních mobilních sítích žádné klíčové komponenty vyrobené v pevninské Číně.

Převzato z Plusu

Důvěra k orgánům

Vláda v Tchaj-pej také už v lednu vyslala svůj expertní tým do čínského Wu-chanu. Tam zjistila, že se šíří nebezpečná epidemie. Svět se pokusila varovat prostřednictvím Světové zdravotnické organizace. Ale protože byl na nátlak Pekingu Tchaj-wan z organizace vyloučen, nebyla zpráva z Tchaj-pej WHO ani projednána.

Tchaj-wan má svoji vlastní kapacitu výroby roušek a respirátorů, která mu dovoluje zásobovat obyvatelstvo dostatečným množstvím ochranných pomůcek. Ostatně, nošení roušek tu bylo například ve vlacích normální už před covidovou nákazou. Jak jsem se mohl přesvědčit už na počátku prosince, kdy jsem ostrov navštívil a kdy o koronaviru ještě nikdo nic netušil.

Hospodářský růst

Díky zvládnutí nákazy nemusel Tchaj-wan uzavřít ekonomiku ani na den. Země bude mít i letos hospodářský růst, a život tam, s výjimkou cizineckého turistického ruchu, běží normálně, včetně všech kulturních a sportovních akcí.

Tchajwanská zkušenost v boji s koronavirem je samozřejmě jako celek do Česka nepřenosná. Už proto, že nežijeme na ostrově.

To, co bychom si ale mohli z tchajwanské zkušenosti vzít, je disciplinovanost vůči zdravotním nařízením. Pak ohleduplnost každého jednotlivce ke svému okolí a důvěra ke státním orgánům. A tomu, co doporučují a nařizují. Důvěra, kterou můžeme mít, pokud si to tyto státní orgány svou prací a jejími výsledky, skutečně zaslouží.

Autor je komentátor Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít