Krajské volby mohou tuto dosavadní stabilitu značně narušit. Nedá se sice předpokládat, že by hnutí ANO, které se těší podpoře zhruba třetiny českých voličů, nebylo jasným vítězem, pokud jde o získaná procenta voličské podpory v krajích i celostátně, ale horší je to s ČSSD a KSČM.

Obě strany se v průzkumech pohybují těsně nad hranicí volitelnosti, občas i pod ní. A zatím se nezdá, že by si v krajských volbách měly oproti průzkumům výrazně polepšit. Spíš naopak.

Sociální demokracie je vnitřně rozhádaná, a ačkoliv se jí podařilo ve vládě prosadit některé vlastní návrhy, nic se nezměnilo na tom, že Babiš si dál dokáže přivlastnit většinu vládních úspěchů, i těch z dílny ČSSD.

Ztráty i zisky

Komunisté míří pod práh volitelnosti dlouhodobě, protože jejich voličskou základnu tvoří převážně důchodci. Strana by je mohla mobilizovat, pokud by na ně dopadly důsledky nadcházející ekonomické krize, jenže právě důchodci pocítí dopady této krize se zpožděním, protože mají státem garantované příjmy.

Vláda vedená hnutím ANO přitom na obou stranách závisí. Pokud dopadnou ve volbách špatně, bude to nejen předzvěst toho, jaké jsou jejich šance ve sněmovních volbách na podzim příštího roku, ale může to také vést v obou stranách k panice, včetně tlaku na předčasné ukončení spolupráce s Babišem, který oběma subjektům ve velkém odsál voliče.

Převzato z Plusu

Sociální demokraté dokázali získat po minulých krajských volbách pozice hejtmanů v pěti krajích, komunisté v jednom, ale stalo se tak především na základě povolebního manévrování na úkor v jednotlivých krajích vesměs vítězného hnutí ANO. A také zásluhou relativně slušných volebních zisků.

Jenže to bylo rok před sněmovními volbami, v nichž obě strany získaly už jen něco více než 7 % voličské podpory, a od té doby nebyly schopné si výrazně polepšit.

Navíc ani jimi vedené kraje v celostátním měřítku nijak nezáří. Možná nejvýraznější hejtman za ČSSD, plzeňský Josef Bernard, dokonce vystoupil ze strany a bude kandidovat v čele kandidátky hnutí Starostové a nezávislí.

Pokud by obě levicové strany v krajských volbách propadly, bude mít hnutí ANO ještě větší problém s formováním koalic než v roce 2016, takže většina krajů může nakonec mít hejtmany z řad stran současné opozice. A pokud by se propad levicových stran v krajských volbách zopakoval i ve sněmovních volbách, může mít ANO problém sestavit příští vládu.

Jistou nevýhodou ANO v krajských volbách bude i skutečnost, že ekonomický propad v důsledku pandemie koronaviru se začne projevovat naplno právě na podzim tohoto roku, což může začít měnit pohled voličů na Babišovu vládu.

Hnutí ANO si také nevysloužilo kvůli chování svých hejtmanů nebo boji o moc v krajských organizacích úplně nejlepší pověst v některých krajích, které vede. Sám Babiš pak bude na podzim čelit konečným verzím auditů Evropské komise, jejichž předběžné verze ho obviňují ze střetu zájmů a požadují po České republice vracení nemalých částek z evropských dotací.

Krajské volby tedy mnohé napoví. Obě vládní strany a KSČM mají v současnosti hejtmany v 11 krajích, takže mohou mnohem více ztratit než strany současné opozice. A na to, jak bude vnímán poměr sil na české politické scéně před sněmovními volbami v příštím roce, budou mít ztráty i zisky obou táborů nemalý vliv.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít