Kazašská krize vyryla vrásky na čelech obyvatel Kremlu

Jak se zdá, po téměř týdnu nepokojů v největší středoasijské zemi Kazachstánu se režimu prezidenta Tokajeva podařilo páru všelidové nespokojenosti dostat zpátky pod pokličku. Jak sám oznámil, v drtivé většině míst byl obnoven „ústavní pořádek“. Otázkou je, na jak dlouho, protože příčiny celospolečenského výbuchu jsou viditelně hlubší, než se zpočátku zdálo. Exprezident Nazarbajev ze země patrně uprchl.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nepokoje v kazašském městě Aktau

Nepokoje v kazašském městě Aktau | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Protesty započaly v neděli na západě země, kde se lidé vzbouřili proti stoprocentnímu nárůstu cen zkapalněného plynu, který přišel takříkajíc přes noc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Kazašská krize vyryla vrásky na čelech obyvatel Kremlu

Na zkapalněný plyn jezdí nějakých 90 procent Kazachů a lidé ve zmíněném regionu oprávněně poukazovali: Zrovna my tady u nás plyn těžíme a zpracováváme, tak proč se máme dívat na to, jak se naše produkce vesele vyváží, místo aby se nejdřív zajistily domácí potřeby a lidé mohli mít pohonné hmoty za normální ceny?!

To je ovšem logika lidu, nikoli vlády, která pohyb cen hodlala svěřit výhradně do burzovních rukou. A Kazachy to přestalo bavit.

Chaos v Kazachstánu je pro Moskvu varování i příležitost. Vedle Ruska má silné slovo i Čína

Číst článek

Když prudký nárůst nevole obyvatelstva a zejména proměnu jeho nálad směrem k protestům daleko podstatnějším zaznamenal prezident, bývalý kariérní diplomat a vzděláním sinolog Kasym-Žormat Tokajev, zareagoval prakticky ze dne na den: za příčinu společenského rozhořčení označil vládu, kterou přiměl nejdřív k opětnému snížení ceny zkapalněného plynu a poté k demisi, vyhlásil výjimečný stav.

Táhni, dědku!

Povolal do země vojáky Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti, povolil palbu do protestujících bez varování, ale především sám nahradil v čele mocné Bezpečnostní rady státu až doposud neodvolatelného bývalého kazašského komunistického prvního tajemníka a následně prezidenta nezávislého Kazachstánu a také usilovného budovatele zdejší „vertikály moci“ Nursultana Nazarbajeva.

Jako by vyslyšel volání kazašských náměstí, ze kterých se v těchto dnech neustále ozývalo „Šal, ket!“ neboli „Táhni, dědku!“. Tím je k důvodům této revolty řečeno víceméně všechno.

Hluboké vrásky musela nečekaná kazašská krize nepochybně vyrýt do čel obyvatel Kremlu. Právě v době, kdy se prezident Vladimir Putin dopouští stále arogantnějších výroků vůči Západu a jeho zemi čekají nelehká mezinárodní jednání o ruském angažmá při ukrajinské hranici, se znenadání ukazuje, že „kazašský týl“ ani zdaleka není tak spolehlivý, jak se původně zdálo.

Navíc je v tom všem jasné varování, že náhle oslabená může být jakákoli potenciální či faktická diktatura. Podle mnoha západních expertů si teď ruské politické špičky případný vpád na Ukrajinu alespoň na čas rozmyslí. To je vedlejší, ale jistě vítaný efekt aktuálního celospolečenského pohybu v Kazachstánu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme