Kdyby se novináři volili, už bych si v médiích neškrtla

Nápad šéfa komunistů Vojtěcha Filipa, aby se novináři veřejnoprávních médií každé čtyři roky volili, nebere údajně vážně ani on sám.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojtěch Filip | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jak – nejspíš pod tíhou reakcí na svůj výrok – dodatečně vysvětlil, řekl to prý proto, aby „přitáhl pozornost“ k návrhu zavést pro ně povinnost podávat, stejně jako do funkcí volení politici, majetková přiznání. A to z toho důvodu, že v České republice údajně nad demokracií vítězí mediokracie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Nechme teď stranou skutečnost, že je to vskutku zvláštní zjištění v době, kdy se Česká republika na žebříčku informační svobody organizace Reportéři bez hranic rok od roku propadá. Jen od loňska například o dalších šest příček.

K parametrům, které Reportéři bez hranic sledují, patří kromě nezávislosti médií, pracovních podmínek novinářů a jejich podléhání autocenzuře, totiž také atmosféra ve společnosti.

A ta je vzhledem k faktu, že někteří zdejší politici v čele s prezidentem dlouhodobě difamují novinářskou obec jako bandu nezodpovědných pisálků, vůči médiím zčásti tak nepřátelská, že o mediokracii, vítězící nad demokracií, nemůže být v téhle zemi řeč.

Volit novináře každé čtyři roky? ‚Chtěl jsem jen přilákat pozornost,‘ říká komunista Filip k návrhu

Číst článek

Což ovšem neznamená, že by tady demokracie ohrožena nebyla. Jako všude jinde se ji snaží okleštit populisté a demagogové, když se pokoušejí podřídit si demokratické instituce.

Z rejstříku komunistické totality

V Česku o to usiluje prezident, který ohýbá ústavu k nepoznání a soudce poučuje, jak by měli soudit. Snaží se o to předseda vlády, který, když mu teče do bot, neváhá tvrdit, že závěry evropských auditorů ohledně čerpání dotací jeho – očividně jen formálně bývalého – impéria jsou útokem na zájmy České republiky.

A teď k tomu přispěl i šéf strany, zprofanované svou totalitní minulostí, která svou tichou podporou drží současnou vládu u moci.

Jeho prvotní a pak za nadsázku prohlášený výrok, že novináři z veřejnoprávních médií by měli být voleni, má totiž v tomto kontextu logiku. Pochází z rejstříku komunistické totality. Tehdy si soudruzi zajišťovali „klid na práci“ tvrdou represí. Teď by usilovali o totéž pod demokratickým pláštíkem.

Stačí si představit, jak by takové volby asi dopadly v zemi, kde ne nepodstatné části voličů nevadí v čele kabinetu trestně stíhaný premiér, kde jsou voliči ochotni poslat do parlamentu 19 poslanců strany, založené na podněcování strachu a nenávisti, a kde značná část veřejnosti pěstuje v sociálních bublinách spiklenecké teorie.

Jinak by to nejspíš nedopadlo, soudíc podle personálního výběru při doplňování mediálních rad, ani kdyby novináře delegoval současný parlament. Zdaleka nejen já bych si ve veřejnoprávních médiích, lidově řečeno, už „ani neškrtla“. Nápady Vojtěcha Filipa budu každopádně ostře sledovat. Stojí to za to!  

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme