Slováci zariskovali a otevřeli hranice Čechům a Maďarům

Slováci to po dlouhém váhání riskli a pro cesty do osmačtyřiceti hodin otevřeli své hranice s Českem a Maďarskem. Zatímco totiž pro Čecha cesta na Slovensko představuje z hlediska nákazy koronavirem daleko menší riziko než se pohybovat někde na severní Moravě nebo na Domažlicku, pro Slováky je cesta do České republiky z hlediska možnosti nákazy asi desetkrát rizikovější než zůstat doma.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Češi a Slováci mohou mezi zeměmi cestovat bez předložení testu na covid-19 a bez karantény, pokud se vrátí zpět do své země do 48 hodin | Foto: Václav Šálek | Zdroj: ČTK

A pokud jde o Maďarsko, tak je to riziko ještě větší. Zvláště při vědomí toho, že Maďarsko dělá oproti Česku jen polovinu testů na milion obyvatel a smrtnost je tam naopak výrazně vyšší. Slovenský risk spočívá v tom, že země je už týdny evropskou jedničkou, co se týče minima počtu obětí na milion obyvatel (28 oproti českým už více než 300). A také počty nakažených jsou na Slovensku oproti Česku či Maďarsku zlomkové.

Přehrát

00:00 / 00:00

Luboš Palata: Slováci zariskovali a otevřeli hranice Čechům a Maďarům

Samozřejmě, všechno to jsou přesné součty nepřesných čísel. Například počet skutečných obětí koronaviru v Česku je podle některých metodik o víc než polovinu nižší, než se udává. Ale faktem prostě je, že Slovensko je na tom extrémně dobře.

Může to být dáno také tím, že přijalo extrémně tvrdá opatření, z nichž těmi nejtvrdšími byla povinná státní karanténa pro všechny příchozí ze zahraničí, a také dlouhá karanténní izolace některých velkých romských osad za pomoci policie a s nasazením armády.

Koronavirové chování Polska

Z pohledu ze Slovenska vypadá většina českých opatření vlastně liberálně. A i v tuto chvíli, kdy jsou čísla nově nakažených v některých dnech už na Slovensku na nule, platí mnohá omezení, která už v Česku byla zrušena, například zákaz provozu fitness center. Zcela zrušeny tu byly i maturity.

Středoevropský „mini-Schengen“, kdy mezi Českem, Maďarskem a Slovenskem nebude vyžadován při cestách do 48 hodin ani test na koronavirus, ani dvoutýdenní karanténa, je po dlouhých měsících prvním střípkem konkrétní visegrádské spolupráce, která jako by koronavirem zcela vymizela. Což připomínám i pro ty, kteří si stěžují na to, jak v době koronaviru nefungovala Evropská unie.

Ani v tomto malém střípku však není zastoupeno Polsko, jehož koronavirové chování nemá příliš logiky. Polsko je dnes zřejmě nejuzavřenější zemí střední Evropy, stále nepouští s výjimkou velmi omezeného tranzitu cizince přes své hranice.

Epidemiologická situace je tam ale přitom asi nejsložitější, se stále rostoucím počtem mrtvých i nakažených a s velkými ohnisky nákazy, největším mezi horníky ve Slezsku. Ale přitom je to Polsko, kdo o otevírání hranic odmítá jednat.

Proto se spokojme alespoň s naším malým česko-slovensko-maďarským Schengenem. A doufejme, že odvaha Slovákům, kteří v něm riskují nejvíc, v příštích týdnech vydrží.

Autor je komentátor Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme