Pevná půda v nejistých časech

Národní plán obnovy pro Česku republiku byl v Bruselu schválen, jak slavnostně oznámila při své pražské návštěvě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Bylo přitom víc rozpaků než slávy, to nemůže nikdo popřít. Přesto je plán obnovy tím nejrozumnějším, čeho se Evropa i Česko od svých elit v poslední době dočkaly.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš přivítal 19. července šéfku Evropské komise Ursulu Von der Leyenovou ve Státní opeře v Praze | Zdroj: Úřad vlády ČR

První pochybnosti o projektu se objevily už na evropské úrovni vzhledem k tomu, že si tři čtvrtě bilionu eur na obnovu Evropská unie půjčuje a překračuje tak pravidlo zavedené už před desítkami let.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Pevná půda v nejistých časech

V Česku se rozpaky ještě prohloubily tím, když Brusel zveřejnil, kolik peněz připadne na jednotlivé státy.

Zdejší ekonomika může počítat s investicemi sedm miliard eur, to je asi 180 miliard korun. Ve srovnání se zeměmi, kde během pandemie utrpěl turistický průmysl, to není velká částka, konkrétně v přepočtu na obyvatele bude příspěvek pro Řecko, Chorvatsko a Španělsko dvakrát vyšší.

Pak vznikla otázka, jak vlastně peníze utratit. Původní nápad vznikl v reakci na pandemii, proto se stala základním pilířem evropského programu digitalizace, která umožňuje společnosti fungovat, i když ji zasáhne vražedná pandemie. Během přípravy ovšem získávaly stále větší váhu plány na boj s klimatickou změnou.

Důmyslná vize?

Oba motivy se uplatnily i na české úrovni. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) přidělil ze 180 miliard polovinu na projekty, které je možné označit za klimatické, digitalizace může počítat s 30 miliardami. Proti tomu není co namítat.

Nejistota se však prohloubí při pohledu na detaily. Nový balík eurodotací bude utrácen přesně tak jako vždycky. Vybavení úřadů, kotlíkové dotace, podpora soukromým podnikům. Účelem je prostě peníze nějak utratit. Přesto se kritika nemusí přehánět.

Evropský plán obnovy je sám o sobě dobrou myšlenkou. Svět prošel krizí a teď je třeba hospodářství zase nastartovat. Mnozí finančníci a ekonomové si mysleli, že se růst obnoví automaticky, jakmile vlády zruší opatření proti pandemii. Optimismus však chladne s tím, jak se snižují prognózy budoucího růstu, jak roste inflace a vedle ní také obavy, že koronavirus tak úplně neodešel. Státy by proto měly konjunktuře pomoci. Časy jsou nejisté, na stovky miliard z Bruselu se však ekonomika může spolehnout.

Vlastně ani nešlo čekat, že Češi budou investovat podle nějaké důmyslné vize. V programu vicepremiéra Havlíčka se však najdou dílčí rozumné nápady. Třeba se na třetí pokus podaří digitalizovat státní správu. 20 miliard do zabezpečení železničních přejezdů, sedm miliard na onkologické centrum, stejnou částku na obnovu lesů po kůrovci – hospodářský růst tím nastartovat nepůjde, ale výdaje pro lepší budoucnost to jsou určitě.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme