Bující koronavirus zkrotil nelegální migraci. Čas k řešení migrační minulosti i budoucnosti

V meziročním srovnání klesl počet nelegálních migrantů a uprchlíků, kteří se dostali do Evropy, ve všech měřitelných statistických ohledech. Koronavirus projevil jednu ze svých lepších vlastností a poskytnul čas na vyřešení situace běženců už v Evropě přítomných i těch, kteří teprve přijdou.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Migranti z Alžíru pobývají v ruinách domu nedaleko města Velika Kladuša | Zdroj: Reuters

V lednu 2021 podle Frontexu přibylo na řecké ostrovy 757 lidí-běženců, což je meziročně o 83 procent méně. Dále po východní migrační stezce na Balkáně úřady oficiálně zaznamenaly pokles o procent 14, tedy 2 154 lidských duší. Středomořská cesta přes Itálii a Maltu zaznamenala pokles o 53 procent, západní o 48 procent. Výše zmíněnou statistiku je potřeba pojmout jako příležitost, která evropským státům neočekávaně díky covidu-19 spadla do klína.

Přehrát

00:00 / 00:00

Thomas Kulidakis: Koronavirus zkrotil nelegální migraci. Čas k řešení migrační budoucnosti

Z daných čísel, za kterými se skrývají lidské osudy, vyplývá, že nejaktivnější je neustále migrační trasa východní, od Turecka přes Řecko a zbytek jihovýchodní Evropy dále do Unie. Přes Itálii a Maltu totiž prošlo v uvozovkách jen 594 lidí.

Na Balkáně, především v Bosně a Hercegovině, se uprchlíci a migranti neocitli mávnutím kouzelného proutku. Vzhledem k situaci je ale možné posílit čtyři základní složky řešení nelegální migrace, protože očekávat, že se zase po otevření hranic a konci karanténních uzávěr nezvýší, je nepřípadná naivita.

Co teď...

První k řešení je situace migrantů a uprchlíků, kteří se už na starý kontinent dostali. V Řecku se podařilo uvolnit místo v ostrovních táborech více než o polovinu. Počet nevyřešených žádostí o azyl se řeckým úřadům podařilo snížit také skoro o polovinu, přičemž je i tak potřeba vydat rozhodnutí ve skoro 80 tisících žádostí.

Uprchlické rodiny už netáboří na náměstích a v parcích hlavního města Atén, ale jsou v různých formách dočasného ubytování.

Bohužel váznou návraty odmítnutých žadatelů především do Turecka. Ankara od loňského 15. března zastavila přesuny, Řecko požádalo Unii o pomoc s návratem skoro 1 500 odmítnutých migrantů Turecku. Aténská vláda ve spolupráci s Unií, OSN a dalšími mezinárodními a neziskovými organizacemi se i přesto musí starat o přibližně 160 tisíc lidských duší.

Další složka je humanitární pomoc, která je potřeba obzvláště na Balkáně. U hranic s Chorvatskem, v Bosně a Hercegovině, je mnoho ze skoro 8 tisíc migrantů bez střechy nad hlavou – žijí ve sněhu, v horách, kde se dá.

V tomto ohledu je chvályhodná česká stopa. Například na přelomu února a března proběhne v Sarajevu předání české sbírky spacáků, bund a podobně zorganizované neziskovou organizací Pomáháme lidem na útěku za podpory našeho Ministerstva zahraničí v hodnotě skoro půl milionu korun. Je jen dobře, že na místě má být i česká velvyslankyně v zemi.

…a co potom

Dále je potřeba řešit ostrahu hranic. Kromě Unií poskytované podpory balkánským zemím se prodloužil plot na turecko-řecké pozemní hranici a instalovaly se sledovací systémy schopné monitorovat situaci až patnáct kilometrů do hloubky tureckého území. Projekt za patnáct milionů eur zafinancovala Evropská unie.

Okamura se má omluvit europoslancům Zdechovskému a Svobodovi za tvrzení o migrantech

Číst článek

Ostraha hranic se ale musí odehrávat v souladu s mezinárodním právem. Jak moc se dodržuje, ukáže výsledek vyšetřování Frontexu unijními institucemi. Unijní pobřežní stráž, tedy podílející se státy, a také řecké i chorvatské úřady se musí vyrovnat s obviněním, že se dopouští nelegálního zatlačování běženců mimo unijní území.

Čtvrtá a velmi důležitá složka je dokončení reformy azylové politiky, která odejme většinu zátěže z hraničních zemí a zapojí spravedlivě do dění všechny členské státy. Německé předsednictví v tom dokázalo pokročit jen částečně, tíha nalézt řešení přijatelné pro všechny tedy leží na Portugalsku.

Kompromisem může být mimo jiné ochota ostatních unijních států řešit azylová řízení, pomáhat na místě a hlavně na bázi dobrovolnosti a pobídek přebírat běžence z nejvíce zatížených států. Čas se krátí a byla by chyba nevyužít koronavirové okno příležitosti.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme