Druhá vlna pandemie zasáhla Německo víc, než čekalo

Každým dnem rostou počty nově nakažených nejenom v Česku, ale i v Německu. Podobně jako u nás se i tam množí otázky, kde se stala chyba? Bylo rozvolňování, které v Německu začalo někdy začátkem května, příliš rychlé? Nevytvořily miliardy uvolněné vládou na záchranu hospodářství iluzi, že už se nákaza nemůže vrátit a že je třeba dohnat vše, co bylo během několikatýdenního uspání veřejného a hospodářského života zmeškáno?

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá kancléřka Angela Merkelová | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Německá strategie při boji s nákazou z letošního jara se přitom zdála být docela úspěšná, i když to byla trochu z nouze ctnost. Protože se šestnáct zemských vlád nedokázalo dohodnout na společném postupu, vznikl systém, kdy si boj proti pandemii reguloval každý region po svém.

Přehrát

00:00 / 00:00

Robert Schuster: Druhá vlna pandemie zasáhla Německo víc, než čekalo

To nebylo úplně od věci v situaci, kdy se například ukázalo, že na německém východě je dlouhodobě daleko méně nakažených covidem než jinde v Německu, třeba v Bavorsku nebo Severním Porýní-Vestfálsku.

Tudíž bylo logické, že v nových spolkových zemích tak přísné zmrazení veřejného a hospodářského života nenastalo. Tento systém se nakonec ukázal být pružnější než v jiných státech, kde vydali v politickém ústředí pokyny, které pak museli všichni uskutečňovat bez ohledu na aktuální místní situaci.

Zůstaňte doma

Teď na podzim ovšem začíná souboj s pandemií v Německu úplně od začátku, a to za daleko horších výchozích podmínek. Jednotlivé zemské vlády chtějí předejít výtkám ze strany občanů, že nic nedělají. A tak hledají často rychlá řešení zaměřená na efekt, aby ukázaly unavené veřejnosti, že mají vše pod kontrolou.

Pak ale dochází k situacím, kdy je někde vyhlášený zákaz ubytování pro občany z rizikových regionů, který ovšem příslušný soud po několika dnech zase zruší, protože ho shledá jako neústavní. Anebo další případ, který je možná ještě křiklavější. V Berlíně pozastavil tamní správní soud dřívější uzávěrku pro lokály a restaurace, které stanovila místní vláda na 22. hodinu. Přestože se shlukování hlavně mladých lidí posilněných alkoholem uvnitř restaurací a před nimi ukázalo být jednou z nejrizikovějších situací, pokud jde o šíření koronaviru.

Rychlý sled vydávání zákazů a jejich následné rušení ovšem vyvolává zmatky. Tím zároveň roste nedůvěra občanů v instituce státu a jeho nejvyšší představitele. Nikoli u těch, kteří odjakživa jakákoli nařízení ignorovali a v ulicích proti nim demonstrovali. Ale u občanů, kteří až dosud všechno dodržovali, protože měli pocit, že opatření mají smysl. A také, že vláda, která je vydává, ví, co dělá.

I kvůli tomu v Německu na jaře po mnoha letech výrazně vzrostla důvěra občanů v jejich politické představitele. Takže spolková kancléřka Angela Merkelová, mnohými už odepisovaná, se najednou stala populární, jak už dlouho nebyla. Tehdy dokázala v komunikaci s veřejností zvolit vhodný tón a strefit se do nálady většiny Němců.

O něco podobného se snaží i nyní, když vyzývá své spoluobčany k ohleduplnosti, k omezování osobních kontaktů, případně i k rušení rodinných sešlostí. „Zůstaňte doma, tam, kde bydlíte,“ apelovala na ně minulý víkend v krátkém tříminutovém videu. Chce po nich vlastně daleko víc, než co mohou zajistit sebevíc promyšlené zákazy včetně úplného zákazu vycházení. Aby se totiž dobrovolně omezili a neztratili ze zřetele zájem celku.

I pro Německo platí, co pro jiné státy včetně Česka. Na zvládnutí aktuální krize má jenom jeden pokus.

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme