Macron, který byl ministrem financí v socialistické vládě prezidenta Francoise Hollanda a který v roce 2017 drtivě porazil Marine Le Penovou, se nyní snaží upoutat pozornost pravicových voličů, kteří si stěžují na imigraci. Rozhodl například, že se nyní bude udělovat méně víz pro Alžířany a Maročany. Severoafrické země totiž jen neochotně přijímají zpět své občany, které chce Francie vyhostit. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Klára Notaro: Prezidentské volby ve Francii se blíží

Toto gesto bere vítr z plachet silně pravicovému Éricu Zemmourovi. Zemmour je novinář, který vystupuje proti islámu, za což si vysloužil výhrůžky smrtí. Marine Le Penová působí proti Zemmourovi jako vlažná politička. Zemmour je v politice nováček a zatím vyčkává, zda bude kandidovat – otázkou je, zda získá nezbytných 500 podpisů. Zatím Zemmour podpisuje svou knihu La France n’a pas dit son dernier mot, Francie neřekla svoje poslední slovo, která jde doslova na dračku.

Pravicová strana – Republikáni – oznámí jméno svého kandidáta až v prosinci, kdy se rozhodne, zda do boje o prezidentské místo vyšle hejtmanku pařížské oblasti Valérie Pécresseovou, nebo hejtmana v severní Francii Xaviera Bertranda, oba zkušené politiky.

Mezi další významnější kandidáty patří starostka Paříže socialistka Anne Hidalgová, extrémní levičák Jean-Luc Mélenchon a ekolog Yannick Jadot.

Převzato z Plusu

Kdo vypadne ze hry

Francouzští komentátoři jsou v prognózách opatrní. I když se Macron dnes jeví jako suverénní vítěz, všichni mají na mysli nepředvídané scénáře voleb minulých.

V roce 2011 byl za příštího vítěze voleb považován ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn, socialista, který měl kandidovat proti stávajícímu prezidentovi, kterým byl Nicolas Sarkozy.

Ekonom Strauss-Kahn byl ale usvědčen ze znásilnění zaměstnankyně hotelu v New Yorku. Ocitl se ve vězení a jeho kariéra se zhroutila. Dodnes panují domněnky, že se jednalo o léčku na muže s pověstí záletníka. Mezi socialisty v Paříži vypukl zmatek, konaly se primárky, ze kterých vyšel nečekaně jako vítěz François Hollande. Ten potom těsně vyhrál nad Sarkozym a po pět let vládl s průměrným výsledkem. 

Proto se očekávalo, že další prezidentské volby vyhraje pravicový kandidát. Nikdo nepochyboval, že jím bude starosta Bordeaux, bývalý Chiracův premiér Alain Juppé, umírněný politik. Právě jeho vstřícnost vůči muslimskému obyvatelstvu se nelíbila pravicovým voličům.

A tak v roce 2016 v primárkách republikánů vyhrál překvapivě François Fillon, Sarkozyho premiér, který se pravici zamlouval svým kritickým postojem vůči muslimům. Jen co byl Fillon vyhlášen za kandidáta republikánů, a tudíž za pravděpodobného vítěze voleb, tak se na něj provalily silně medializované skandály: Nechal si darovat obleky, což bylo označeno za korupci, a zaměstnával manželku jako svou asistentku, což u soudu nemohla nijak prokázat, protože se starala o rodinu. Fillonovo jméno bylo vláčeno bahnem, a tak si hlasy jeho voličů rozebrali vítězný Emmanuel Macron, tehdy nový fenomén na politické scéně, a Marine Le Penová.  

Francouzi si nepřejí, aby se do druhého kola opět dostal Emmanuel Macron a Marine Le Penová. Příští měsíce ukážou, zda už vypadla ze hry.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži

Klára Notaro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít