Strašit, poroučet nebo vysvětlovat?

Je evidentní, že prudký nárůst počtu nakažených nemá na svědomí jen opožděná a chaotická opatření naší vlády. Ale že se na něm významně podílí i nedisciplinovanost obyvatel, kteří vládní nařízení nerespektují.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr zdravotnictví Roman Prymula během televizního projevu | Zdroj: Twitter Romana Prymuly (@profesorPrymula)

Nakonec podle nejnovějšího průzkumu CVVM se jen 48 procent Čechů domnívá, že opatření proti koronaviru jsou účinná.

A tak lidé společně dál popíjeli po zavírací hodině na ulici, nedodržovali doporučené rozestupy, do nákupních center spolu chodilo víc než povolené dvě osoby. Nenosit soušku se stalo symbolem vzdoru proti omezování svobody.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Vávra: Strašit, poroučet nebo vysvětlovat?

Nutno přiznat, že my Češi máme s obcházením různých nařízení historicky bohaté zkušenosti – protože jsme se přímým střetům s vyšší mocí vždy vyhýbali.

S typicky českým způsobem rezistence si zcela nedokázali poradit ani mnohem tvrdší vládci, než jakým je Andrej Babiš (ANO). Nejde se tedy úplně divit, že naši politici působí poněkud nešťastným dojmem, když hledají způsoby, jak lidi přinutit, aby respektovali jejich nařízení.

Bohužel politici opakují jen staré recepty. Na základě jarních zkušeností se třeba domnívají, že pomůže lidi pořádně vystrašit. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) tak varuje před mrazáky plnými mrtvol na našich ulicích. S podobnou dikcí, i když ne s tak drastickými obrazy, apeluje na veřejnost i premiér.

Politici příkladem

Ovšem problém je v tom, že lidé – zejména ti, o které jde – už na koronavirus nevěří a nebojí se ho. Stejně, jako se děti nebojí vlka, když zjistí, že vlk existuje jen v pohádkách. Může si za to do jisté míry i Babiš sám, když na jaře hrdě prohlašoval, že jsme jako jedni z prvních v Evropě nebezpečný virus zvládli.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) se zase chová, jako by stál na kasárenském dvoře před nastoupenou jednotkou a diví se, proč občané příkazy nerespektují.

Jeho důvěryhodnosti nepomáhají ani nápady s vojenskými opatřeními typu povinného testování veškerého obyvatelstva, které vzápětí odborná veřejnost podrobí zdrcující kritice.

Německý vzor?

Nabízí se srovnání s Německem, které zvládá boj s koronavirem mnohem lépe. Za nenošení roušek zde hrozí citelná pokuta, kterou chce teď bavorský premiér Markus Söder ještě zvýšit.

Rozdíl vůči Německu ale nespočívá jen v tom, že tam je policie v případě porušování pravidel mnohem nekompromisnější, takže i čeští řidiči dodržují v Německu pravidla podstatně více než doma. Neméně důležité ovšem je, že většina Němců dodržuje pravidla dobrovolně.

Toho ale nelze dosáhnout strašením nebo stále se měnícími příkazy. Veřejnost nepřesvědčí, když se k ní politici chovají jako k dětem nebo jako ke svým podřízeným.

Restrikce mohou působit jako doplňující prostředek, ale mnohem efektivnější je srozumitelně vysvětlovat strategii a důvody, proč se jaké omezení zrovna zavádí.

To ovšem předpokládá, že nějaká strategie existuje a že jednotlivá opatření mají svoji logiku. Také by jistě neuškodilo, pokud by politici šli sami příkladem. Situaci nepomáhá, když hlava státu vystupuje na veřejnosti bez roušky a chová se, jako by pro ni žádná omezení neplatila.

Současná marketinková politika sice pokládá racionální argumentaci za záležitost minulého století a speciálně Babišovi píáristé útočí výhradně na emoce svých voličů, ale právě tahle strategie se Andreji Babišovi ve střetu s koronavirem tvrdě vymstila.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Vávra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme