Varování před bankrotem nemusí brát Babišova vláda vážně
Bude-li nadále stejným způsobem utrácet, potom zbankrotuje. Také tímto způsobem se dá nahlížet na štědrou ruku vlády. Od rozdávání peněz neodrazuje Babišův kabinet ani nepříznivý vývoj hospodaření státu.
Alespoň bilance státního rozpočtu pro letošní rok se momentálně propadla do minusu kolem 50 miliard korun.
Veřejné finance jsou neudržitelné, varuje rozpočtová rada. Státní dluh by mohl stoupnout sedminásobně
Číst článek
To zatím nelze považovat za nějakou katastrofu. Zároveň vláda nezačala dramaticky šetřit. Byť o tom uvažuje, ke konkrétním činům je zatím daleko. Ještě více vzdálený je rok 2069.
Právě do 50 let vzdálené budoucnosti se dívá Národní rozpočtová rada. Vidí tam dluh ve výši 222 procent hrubého domácího produktu. K tomu se však současná vláda těžko může dopracovat.
Jednak je jisté, že Andrej Babiš (ANO) tak dlouho v premiérském křesle nevydrží. Jednak proto, že v tuzemském zákonodárství existuje tzv. dluhová brzda. Za ní by byl kabinet nucen zatáhnout v momentu, kdyby zemi zadlužil na 55 procent v poměru k hrubému domácímu produktu.
Co bude za 40 let
Zkrátka na dramatické dluhy vyčíslené ve stovkách procent můžeme hned zapomenout.
Studie Národní rozpočtové rady tak potvrzuje to, co tvrdí většina ekonomů. Současný vývoj příjmů a výdajů státu je dlouhodobě neudržitelný. Zjednodušeně řečeno, pokud hodlá vláda i nadále rozdávat peníze, musí je dokázat také v odpovídající výši získat. Jinak by se čím dál tím víc zadlužovala.
Aby k tomu nedošlo, musela by dramaticky zvyšovat daně. Zároveň by měla řešit problémy stárnutí populace, což se negativně promítne ve výdajích na důchody, zdravotnictví a nejrůznější sociální služby.
Nic z toho přitom není na obzoru. Politici totiž nepracují s horizontem desítek let. Žijí většinou ve čtyřletém cyklu a tomu uzpůsobují své chování. Místo dlouhodobé vize vymýšlejí způsob, jak přežít další volby. K tomu vládní garnitura využívá peněz daňových poplatníků, kterými se snaží získat nebo udržet přízeň voličů.
Vzhledem k rostoucímu počtu lidí v důchodovém věku není překvapením, že právě na ně se zaměřil premiér Andrej Babiš. Až do roku 2059 by jich mělo přibývat. Přitom se podobně rychle nebudou zvyšovat rozpočtové příjmy, ze kterých by penze měly být hrazeny. Proto by jejich reálná hodnota mohla výrazně klesnout.
Co se může stát za 40 let, nemusí trápit současnou vládu. Jak kdysi prohlásil Andrej Babiš. Národní rozpočtová rada by podle něj neměla děsit lidi. U politiků se jí to očividně nedaří. Ti se od ní strašit nenechají, a proto nemusí dramaticky šetřit.
Spor o výpověď bez udání důvodu může potopit vládní koalici
Jiří Pehe
Jak občanská sbírka zachraňuje pověst Slovenska
Kamila Pešeková
Penze – boj o reformu, která ještě není
Petr Holub
Naše ‚umčo‘ ve veřejném prostoru
Petr Fischer