V prosinci 2019 nejde Rusům o srpen 1968

„Vpád odsuzujeme jako agresi, jako útok na svrchovaný, samostatný stát, jako vměšování do jeho vnitřních záležitostí.“ To jsou slova, která poměrně přesně pojmenovávají dění v Československu v srpnu 1968. Tedy v době okupace země vojsky Varšavské smlouvy.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

21. srpen 1968, okupace Československa, tank, Sovětská invaze | Zdroj: Profimedia

Nezazněla z úst českých politiků, nebo historiků. Jejich autorem byl ruský prezident. Nejmenoval se Vladimir Putin a nekomentoval nejnovější spor týkající se hodnocení 21. srpna 1968. Pronesl je bývalý ruský prezident Boris Jelcin v roce 1993. O třináct let později podobně na srpnové události v tehdejším Československu nahlížel Vladimir Putin.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Hartman: V prosinci 2019 nejde Rusům o srpen1968

Je s podivem, že už v té době nebyl 21. srpen v českém kalendáři označen jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Českým politikům a zákonodárcům trvalo od listopadu 1989 desítky let, než se k tomu označení dopracovali.

Byli za to náležitě oceněni ruským ministerstvem zahraničí. To je pokáralo za vracení se k této události, což podle něj neprospívá vzájemným vztahům. Přitom Rusku by mohlo být označení 21. srpna v kalendáři České republiky lhostejné. Jeho pojmenování neodporuje už citovaným slovům Borise Jelcina, ani pozdějšímu hodnocení Vladimira Putina.

Petříček ke kritice z Ruska: Česko je suverénní stát, který se rozhodl uctít památku obětí z 21. srpna

Číst článek

Ku prospěchu Ruska

Jak už to většinou bývá, nejde ani tak o historii, ale o současnost.

Rozruch kolem kontroverzní sochy maršála Koněva v Praze, snaha uctít památku vojáků Ruské osvobozenecké armády (chcete-li Vlasovců) v Řeporyjích a velmi svérázná obhajoba tohoto rozhodnutí místním starostou, jsou hlavní motivací, proč jsme svědky dalšího ruského pokusu o vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaného státu.

A protože toto pletení se do cizích věcí není podpořeno tanky a protože je Česká republika součástí NATO, nemusí si čeští činitelé s výroky ruského ministerstva zahraničí příliš lámat hlavu.

Sněmovna schválila 21. srpen jako památný den obětí invaze. Z komunistů pro návrh hlasoval jen Dolejš

Číst článek

Vyřešili to několika slovy, která odsuzují výroky ruské strany. Pronesli je ve vzácné shodě prezident, premiér, ministr zahraničí a řada dalších českých politiků. Zkrátka se názorně ukázalo, že srpen 1968 nebude nejlepší způsob, jakým může Rusko ovlivňovat současné dění v České republice. Pochopitelně existují metody daleko účinnější, o čemž svědčí pravidelná varování tajných služeb.

Ke škodě této země a ku prospěchu Ruska na takovéto hrozby nejsou čeští představitelé schopni reagovat stejně jednomyslně a rozhodně, jak to dokázali v souvislosti se srpnem 1968. Přitom Putinův režim by se rád a daleko výrazněji vměšoval do vnitřních záležitostí České republiky. Nejlépe způsobem, jakým to bývalý Sovětský svaz dělal v Československu od konce 2. světové války až do listopadu 1989.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme