Ekonomika na jednotce intenzivní péče

Debata o druhém lockdownu byla tak prudká, že se příliš nediskutovalo o jeho ekonomickém dopadu. Od začátku nebylo pochyb, že uzávěra některá odvětví ekonomiky poškodí, na druhé straně se slibovalo, že dopady nebudou kruté jako při jarní vlně koronaviru. Občané a po nich také politici se málo starali o ekonomický rozměr života v lockdownu, protože ho přebila starost o biologickou podstatu.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prázdná restaurace během koronavirové pandemie (ilustrační foto)

Prázdná restaurace během koronavirové pandemie (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Přesto podnikatelé a firmy dál existují. A pokud s vládní pomocí či bez ní přežijí další krizi, budeme všichni jejich schopnosti a energii opět využívat. Proto přinejmenším slušnost velí hledat odpověď na otázku, jak velká bude zkouška, které budou podniky a živnosti před koncem roku vystaveny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Ekonomika na jednotce intenzivní péče

Ekonomika se po svém prvním zastavení mezi březnem a květnem zotavila. Svědectvím je výběr daní, který překročil v říjnu úroveň minulého roku. V Česku ani v sousedních zemích nebude pád ekonomiky horší než o šest procent, když se jarní výpadek a jeho důsledky přepočtou na roční hospodářský výkon.

Teď ovšem přijde druhá, podzimní odstávka, která v Česku, ale také v Rakousku a Německu zasáhne především restaurace, hotely, kulturu a sport, v menší míře také velká odvětví, tedy obchody a průmysl. O kolik bude náraz slabší, tak zní otázka.

O Vánocích, možná později

Největší práci s výpočtem si dal berlínský hospodářský institut DIW, který za peníze deníku Die Welt zjistil, že německá ekonomika přijde o 20 miliard eur. V kontextu celého roku se tím propad prohloubí o další procento a podzimní náraz bude šestkrát slabší.

Obecnější odhad od vídeňského institutu Wifo pro rakouské hospodářství ovšem dospěl k propadu o 2,5 procenta a již starší prognóza České národní banky, která by už potřebovala aktualizaci, dokonce nevylučuje čtyři procenta.

Vlády skutečně nejsou tak přísné jako na jaře, vychází z daných prognóz, ovšem druhý náraz v tak krátké době může mít silnější dopad prostě z toho důvodu, že se opakuje.

Nutno upozornit, že zdejší vláda použila tvrdší opatření než sousedé, například se rozhodla zavřít základní školy a část obchodní sítě. Také zasáhla o měsíc dříve, zároveň je však možné, že její zákazy naopak dříve povolí.

Výzva podnikatelům a manažerům zní, ať vydrží ještě jednou, a doprovázena bývá útěchou, že nebude tak zle jako na jaře. Přesto mnohé podniky půjdou stejnou cestou do nejistoty, která na podzim nebude o nic menší. Zvláště vláda proto musí hledat další nástroje, které pomohou období zmaru opět překlenout.

Nabízí se srozumitelná předpověď, kdy se poměry zase vrátí k normálu. Možná o Vánocích, možná později, slyšeli jsem od ministrů. Takový slib je ovšem k ničemu.   

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme