Kolik je lidí, kterým stát může pomoci

Nebojte se koronaviru, ani nezaměstnanosti. Stát dokáže všechno a není pochyb o tom, že také všechny potíže s prací, které nastaly po vypnutí ekonomiky, zase dá do pořádku. Takový dojem mezi širokou veřejností šíří tiskové konference vlády, jednotlivých ministryň i ministrů. Prozatím se ovšem teprve zjišťuje, co všechno bude muset vláda zachránit, a spolu s tím také čeká na odpověď otázka, jestli na to bude stačit.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fronta lidí v rouškách a bezpečnostních rozestupech před úřadem práce | Foto: Anna Vavríková | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Nutno přiznat, že nejistota panuje značná nejen v Česku. V sousedním Německu přibylo během dubna 300 tisíc nových nezaměstnaných. To není taková tragédie, míra nezaměstnanosti se tím přiblížila k šesti procentům.

Ovšem zároveň žádají podnikatelé o doplatky na mzdy deseti milionů zaměstnanců, a to je pětina veškeré pracovní síly. Něco takového si dosud nikdo neuměl představit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Kolik je lidí, kterým stát může pomoci

V Česku funguje záchranný systém trochu jinak. Za duben se zvýší počet nezaměstnaných o 30 tisíc. Opět to není katastrofické číslo, za minulé krize byl nárůst v některých měsících o polovinu vyšší. Zároveň se ovšem podnikatelé přihlásili o doplatky na mzdy pro své zaměstnance, odhadem jich může být 400 tisíc. Jinými slovy, žadatelů o kurzarbeit je hodně, necelá polovina německé úrovně.

Z odhadů ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové zároveň vyplývá, že nejméně o 200 tisíc lidí navíc se nově hlásilo o nemocenskou. Především jde o rodiče, kteří berou ošetřovné za děti na koronavirových prázdninách.

Z toho už se dá odvodit, že aktuální krize připravila o práci desetinu výdělečně činných osob. Do toho se nepočítají gastarbeitři, kteří se vrátili domů, ani starší pracovníci, kteří požádali o předčasný důchod.

Představit si, že stát bude nějaký čas držet nad vodou tři čtvrtě milionů lidí bez práce nebo s omezenou pracovní dobou, je jistě možné. Státní dluh patří k nejmenším v Evropě, a v této chvíli je možné využít kredit, který si mezi finančníky vydobyla Česká republika v uplynulých letech.

Přesto je dobré vědět, že stát, a ani ten český stát, není všemocný a jednu věc neumí. Má k dispozici důmyslné přerozdělovací mechanismy, kterými je schopen vytáhnout v časech krize trn z paty některému odvětví, na minimální dobu možná dokonce celé ekonomice, kdo ví.

Může tedy poslat peníze, přesto není schopen nahradit výkon a přidanou hodnotu těch firem a institucí, které musely zavřít provoz. Funguje jako pojišťovna, ovšem pojistné plnění je málokdy tak velké, aby z něho velká část společnosti mohla žít delší dobu.

Následující týdny a měsíce zřejmě otestují, kolik lidí a na jak dlouho je stát schopen zachránit. Lepší by však bylo, kdybychom nemuseli zkoušet, kam až je možné napnout strunu, a kdyby se výkon podniků i živností co nejdříve vrátil na předkrizovou úroveň.

Autor je komentátor serveru Echo24

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme