S čím přišel koronavirus

Koronavirus se stal důvodem pozdvižení na celém světě. Zavírají se hranice, karanténa se nařizuje v dopravních prostředcích i v celých městech, vyhlašují se prázdniny a ruší mezinárodní lety. V základě panických reakcí jsou dvě okolnosti. Nový koronavirus přináší riziko pandemie a dosud se neví, jak je vlastně nebezpečný.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nový koronavirus se šíří rychleji než SARS a dosavadní statistiky říkají, že umírají dvě procenta lidí, u kterých byla nemoc objevena | Foto: Kin Cheung | Zdroj: ČTK/AP

Obdobných pandemií zažil svět od počátku století celkem pět, a to se ještě omezujeme na nemoci dýchacích cest. Každá z nich měla stovky a jedna dokonce tisíce obětí.

Nemocní koronavirem ve Wu-chanu čekají i dva dny na lékaře. Na ulici několik hodin ležela mrtvola

Číst článek

Žádná nebyla skutečnou katastrofou, dopředu to však nešlo nikdy vyloučit. Svět je stále víc propojený a snadno přenosné nemoci mají stále lepší možnosti se uplatnit.

Se stejnou obezřetností a unáhlenými reakcemi jako v minulých letech tedy lidstvo sleduje začátek další možné pandemie. V této chvíli je nejvíc nepříjemné, že nikdo neví, jaké parametry má nová nemoc, jak snadno se přenáší a jak je pro své oběti nebezpečná.

Počet nakažených dosáhl už ve čtvrtek 8000 a podle statistik tedy překonal hranici těch, u kterých se projevila další nemoc způsobená v roce 2003 dalším koronavirem známým pod jménem SARS.

Nejde o katastrofu

Šlo tehdy o mimořádně zhoubnou nemoc, protože zemřel každý desátý pacient. Přišla z Číny, proto čtyři pětiny obětí byli obyvatelé Číny nebo Hongkongu. Evropa zaznamenala jen jeden případ úmrtí.

Mnohem snadněji se rozšířila v roce 2010 takzvaná prasečí chřipka s epicentrem na hranicích Mexika a Spojených států. Po celém světě bylo hlášeno přes jeden a půl milionu případů a skoro 20 tisíc obětí, z toho několik tisíc v Evropě a přesně 102 v Česku. Nešlo ji zadržet, nebyla však tolik zhoubná jako SARS, protože zemřel každý 80. člověk, který se nakazil.

Nový koronavirus se šíří rychleji než SARS a dosavadní statistiky říkají, že umírají dvě procenta lidí, u kterých byla nemoc objevena, vesměs v Číně, která je opět zdrojem nákazy. To by znamenalo, že nová pandemie není o mnoho nebezpečnější než prasečí chřipka.

Ovšem tento závěr je předčasný, protože nikdo nemůže vědět, jak všechny nahlášené případy dopadnou. Na druhé straně je možné, že mnoho lidí při lehčím průběhu nemoci k lékaři vůbec nepřijde.

Stále tedy existuje temná vize, že se nový koronavirus bude rozšiřovat stejně rychle jako prasečí chřipka a zároveň tragicky dopadne větší podíl případů, než říkají současné statistiky. V tom je hrozba, která má však ke svému naplnění daleko, a spíše lze srovnání s nemocí SARS a prasečí chřipkou využít jako referenční rovinu.

V této chvíli nezbývá, než žádat od lékařů a epidemiologů co nejrychlejší vysvětlení, co přesně se přihodilo a na co se tedy máme připravit. Opět nejde o katastrofu, přinejmenším v této chvíli, přesto nemoc zatím není pod kontrolou.

Autor je komentátor serveru Echo24

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme