Děs spočívá v možnosti, že návrh úplně rozvrátí veřejný zdravotnický systém. Překvapení je v tom, že s dobrodružným námětem přišla většina členů úctyhodného sboru, který je tu spíše od toho, aby zdánlivě neřešitelné rozpory promýšlel a urovnával. Teď tedy senátoři rozjíždějí zdravotnickou revoluci.

Na nebezpečí v senátorském podnětu upozornil s přiměřenou vážností ministr Adam Vojtěch (za ANO). Vysvětlil, že se navrhuje zrušit úhradová vyhláška na zdravotní služby i zmocnění ministerstva takové vyhlášky vydávat.

Kromě toho se má zrušit seznam výkonů, rámcové smlouvy pojišťoven se zdravotnickými zařízeními a individuální dodatky k nim, vedle toho také dodatky o cenách, podle kterých se platí drahé léky nebo hradí péče ve specializovaných centrech.

Když se likviduje péče

Když dá Ústavní soud senátorům za pravdu, může být ze dne na den ukončena platnost všech dokumentů, podle kterých se v současnosti financuje zdravotnictví včetně jakékoli cenové regulace.

Pak se samozřejmě nabízí široký prostor ke spekulacím, jak se bude dále za zdravotní služby platit. Z pohledu ústavní stížnosti to je snadné.

Bude se postupovat podle pravidel, která nabízí běžnému ekonomickému provozu obchodní zákoník, a protože půjde ve většině případů o veřejné peníze, tak se nové smlouvy vysoutěží v obvyklých veřejných zakázkách.

Tím ovšem vznikne široký prostor, ve kterém se mohou lépe uplatnit soukromé firmy a kde zvláště nemocnice budou moci diktovat pojišťovnám ceny, protože za jejich nabídku nebude náhrada.

Pokud tento proces proběhne zvlášť divoce, pak nepůjde jen o to, že se zdravotnické služby významně zdraží, ale na některých místech nebudou vůbec k dispozici. Tak zhruba zní ministerská námitka a těžko jí nedat za pravdu.

Převzato z Plusu

Teď vlastně vzniká logická otázka, jestli je současná cenová regulace ve zdravotnictví tak špatná, že se musí celá rozmetat a zničit. Samotná existence stížnosti, kterou podpořila většina senátorů v čele se zástupci ODS a Starostů svědčí, že nespokojenost je značná.

Asi nejde jen o to, že soukromé firmy chtějí otevřít prostor pro zdravotnické podnikání. Pojišťovny skutečně platí za stejné výkony různým nemocnicím různé taxy a přitom znevýhodňují zvláště odlehlé venkovské ústavy.

Pokud zanikají nemocnice na venkově, pak není divu, že se proti postavili senátoři, kteří reprezentují venkov. Když se likviduje péče v jejich obvodě, pak ať skončí v celé republice.

S tím je spojena druhá otázka. Senátoři jistě nechtějí zrušit zdravotnictví a zřejmě chtějí jen upozornit na nezpochybnitelný problém. Proč se ale chopili tak zoufalého prostředku, to není úplně jasné. Třeba státní úřady a pojišťovny tak dlouho ignorovaly jejich pokusy o dialog, až jim nezbylo nic jiného.

Nejlepší by bylo, aby senátoři stížnost stáhli, na oplátku však musí ministerstvo a pojišťovny vzít vážně jejich požadavky a učinit rozhodující kroky, které by zajistily dostupnost zdravotních služeb na venkově.

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít