Česko-slovenský příběh II – spolupráce po koronaviru
Visegrádská spolupráce je teď z pochopitelných důvodů u ledu, ale jednu její část by bylo dobré obnovit nejlépe hned. Totiž kooperaci mezi Českem a Slovenskem.
Obě země dostaly epidemii koronaviru pod kontrolu lépe než většina Evropy, na Slovensku počet nakažených překročil tisícovku, oběti se počítají v jednotkách. Problémy jsou přitom soustředěny v domovech sociálních služeb a romských osadách.
Obě vlády už mohly s ohledem na příznivou epidemiologickou situaci začít uvolňovat koronavirová omezení – Babišův kabinet nedávno, slovenská vláda oznamuje plán nyní. Je chyba, že už v těchto prvních balíčcích není dohodnuté uvolnění režimu na společné hranici.
Základní podmínka pro obnovení užší spolupráce je totiž splněna – pokud by se ovšem Slováci nebáli českých, přece jen řádově vyšších údajů o nakažených a obětech.
Proč se v souvislosti s letní dovolenou začaly nejprve prověřovat možnosti cestovat do Chorvatska? Slovensko je přece za humny, má co nabídnout a je druhým nejoblíbenějším cílem dovolené pro Čechy – vloni jich tam bylo 697 tisíc, v Chorvatsku jen o 40 tisíc víc.
Spoločne to zvládneme
Nabízí se mnohem lépe koordinovaný postup už nyní proti koronaviru. Mají slovenské laboratoře nedostatečnou kapacitu na testování a české už někdy přebytek? Proč Česko Slovensku nepomůže?
Nepochybně by bylo oboustranně prospěšné koordinovat plánování a výrobu vlastních roušek, respirátorů, štítů, obleků a dalších ochranných pomůcek. Ve výjimečných časech lze určitě navzájem nabídnout lůžka pro pacienty s vážným průběhem nemoci covid-19.
Informace mají v závodě s nákazou ne cenu zlata – ale cenu lidských životů. Není proto důvod, aby nebyly propojeny české a slovenské vědecké týmy i ústavy zdravotnických informací a statistiky. Pro Slováky budou jistě extrémně důležité zkušenosti s chytrou karanténou nebo data z velkého testování, které v Česku začíná.
Na Slovensku je už 12 obětí koronaviru. Nemoci podlehla klientka domova seniorů ve městě Pezinok
Číst článek
Jedná se o těchto a dalších možnostech? Jak spolupracují krizové štáby? Jak si vyměňují poznatky ministerstva zdravotnictví? Nakolik se koordinují epidemiologové? Kolikrát si premiér Babiš telefonoval se svým protějškem Igorem Matovičem?
Reakce národních států na nebezpečí nákazy a uzavření hranic byly pochopitelné, ale svět po koronaviru bude zase propojený a úspěch bude záležet na schopnosti spolupracovat. Česko a Slovensko teď mohou získat náskok.
Obě země jsou si klíčovými obchodními partnery a pro byznys už měly být hranice otevřeny před týdnem – dvěma. Ekonomové předpovídají, že po krizi přijde snaha zkrátit dodavatelské řetězce a do střední Evropy by se mohly přemístit asijské výroby.
To už nebudou montovny, ale automatizované fabriky a společný česko-slovenský postup by měl v tvrdé konkurenci větší šanci. Totéž platí pro případ, až se Evropa začne zbavovat závislosti na Číně ve výrobě léků.
Klidné rozdělení Československa v roce 1992 zná celý svět a – oceňuje ho. Teď je příležitost na ten příběh navázat.
Společně to zvládneme. Spoločne to zvládneme.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Pokušení následovat Roberta Fica
Petr Holub
Quadrobers zakázat, samopaly vytáhnout, vzkazuje Kreml ruským dětem
Alexandr Mitrofanov
Děti jako zachránci ekonomiky? To není vtip
Lída Rakušanová
Americké volby rozhodne volební účast v klíčových státech
Jiří Pehe