Vláda by měla začít ihned splácet dluh ošizeným školákům

Zavřením škol na jaře i nyní páchá stát nenapravitelnou křivdu na stovkách tisíc dětí. Upírá jim důležité sociální kontakty, lepší výuku ve třídách a těm slabým pak často jakékoliv vzdělání. Škody jsou to nedozírné.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Škola bez žáků během koronavirové pandemie | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Ano, vláda má dobré důvody – první a druhou vlnu koronavirové nákazy, kvůli nimž je v ohrožení zdravotnický systém a umírají lidé. I tak by měla politická reprezentace ihned, jak to bude možné, začít pracovat na nápravě. Nová strategie vzdělávání do roku 2030, o níž právě jedná vláda, je a není pro to dobrým návodem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Vláda by měla začít ihned splácet dluh ošizeným školákům

Strategie 2030+ je určitě hodnotný dokument, na němž pracovali respektovaní experti pod vedením profesora Arnošta Veselého z Univerzity Karlovy. V době přípravy se o něm hojně debatovalo, takže se do něj promítly i zkušenosti lidí z praxe. Ale tady naděje končí.

Šéf skupiny tvůrců Veselý pro ČTK uvedl, že „vzdělávání během pandemie prošlo větší změnou než za posledních deset či patnáct let. Když jsme začali na strategii pracovat, některé z našich centrálních tezí, například důraz na digitální kompetence, formativní hodnocení nebo redukci objemu předávaných informací, byly někdy vnímány jako příliš revoluční. Dnes to zažíváme na vlastní kůži.“

Kraje hledají náhradu za uzavření prvních stupňů. Pro děti zdravotníků či hasičů otevřou desítky škol

Číst článek

Ano, úplně se změnila situace ve školách a náhled učitelů, dětí i rodičů. A také velká část zadání – je potřeba napravit škody, které způsobilo koronavirové zavření škol. Tedy především se soustředit na podporu učitelů, na pomoc ředitelům, jejichž klíčová role se ukázala v časech korony, a na komunikaci školy s rodiči, což je první předpoklad pro záchranu dětí ze sociálně slabších rodin.

Parkoviště před sportovní halou

Navíc schopnost českých vlád zavádět reformy tam, kde se výsledky nedostaví v tomto volebním období, ale za pět, deset, třicet let, je nulová. Penzijní reforma je toho dokonalým příkladem. Vláda Petra Nečase jakous takous reformu zavedla, kabinet Bohuslava Sobotky ji hned zrušil a od té doby nic.

Změny ve výuce podle strategie 2030 + by se měly týkat dětí, které půjdou do školy v roce 2026. Přitom nikdo netuší, zda dokument neskončí v koši už po volbách v příštím roce.

Tato vláda na jedné straně velmi chvályhodně zvyšuje platy kantorů – a měla by v tom pokračovat, aby se stalo učitelství atraktivním oborem pro schopné lidi –, na straně druhé vzdělávání naprosto zabila v Národním plánu obnovy, na jehož základě bude Česko čerpat nejméně 180 miliard korun evropských peněz. Zase totiž vsadila na beton.

Když Andrej Babiš (ANO) ve své předvolební knize snil o školství, položil si správnou otázku: Kdo se uplatní v roce 2035? A odpověď začal výrokem legendárního hokejisty Waynea Gretzkého: „Dobrý hokejista je tam, kde je puk. A nejlepší je tam, kde puk bude.“ Teď se bohužel ukazuje, že stát je zpravidla tam, kde puk byl.

A při čtení oné Národní strategie obnovy pro EU je vidět, že Babišova vláda nehodlá investovat do výchovy nejlepších hokejistů, ale do parkoviště před sportovní halou.

Ale takhle se dluh dnešním školákům nesplatí nikdy.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme