V případu Vrbětice by se Česku nemělo přihodit, že přijde o spojence

Slováci byli první, kteří Česku vyjádřili solidaritu v krizi kolem Vrbětic a vyhostili tři ruské diplomaty. Kreml hned vypověděl tři Slováky z Moskvy. Pro nového premiéra Eduarda Hegera a jeho tým to nebylo snadné rozhodování. V podobné situaci po otravě Sergeje Skripala předchozí slovenská vláda žádného Rusa domů neposlala.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman | Foto: Michal Růžička | Zdroj: MAFRA/Profimedia

Nynější ministr zahraničí Ivan Korčok doprovodil vládní krok slovy: „Důrazně odsuzuji podvratné aktivity proti bezpečnosti Česka – našeho nejbližšího souseda a spojence.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: V případu Vrbětice by se Česku nemělo přihodit, že přijde o spojence

Prezident Miloš Zeman teď ale uvedl, že namísto unáhlených kroků je potřeba počkat na vyšetření případu, přičemž podíl agentů ruské vojenské tajné služby na výbuchu je jen jednou ze dvou vyšetřovacích verzí. To museli v Bratislavě koukat a začít pochybovat, jestli udělali dobře.

Stejně tak v Litvě, Lotyšsku a Estonsku, které solidárně vyhostily celkem čtyři ruské diplomaty a jichž se předpokládaná odveta bolestně dotkne.

„Co se to v té Praze děje?“ nutně se musí ptát i další naši spojenci v Evropské unii a NATO.

Přitom český velvyslanec v NATO Jakub Landovský referoval o rychlé solidární reakci všech členů Aliance poté, co jim šéf české Bezpečnostní informační služby na jednání Severoatlantické rady předložily „nezpochybnitelné důkazy o zapojení ruské tajné služby GRU“.

Cukrátka z Kremlu

České informace o případu respektovali spojenci také proto, že nešlo o nějakou sólo akci, ale jsou výsledek spolupráce bezpečnostních složek členů Aliance, pro něž je sledování ruských agentů důležitou náplní práce a například britské nebo francouzské služby k tomu jistě mají lepší technické i personální předpoklady.

Připomeňme, že kroky České republiky „v její pevné odpovědi na podvratnou činnost Ruska na českém území“ podpořily Spojené státy. Podobně vyjádřily solidaritu s Českem během prvního týdne Velká Británie, Evropská unie jako celek i jednotlivé země, Německo nabídlo pomoc při zachování chodu personálně výrazně oslabené české diplomatické mise v Moskvě.

Mají si teď všichni klást otázku, zda spíše věřit české vládě, podporované většinou opozice i oběma komorami parlamentu, nebo prezidentovi? A mají uvažovat například o vyhošťování ruských agentů a diplomatů ze svých zemí v očekávání odvety, nebo s odkazem na prezidenta zahrát mrtvého brouka?

Edward Lucas, expert na Rusko a bývalý zpravodaj týdeníku The Economist v Moskvě už před lety o účinném postoji vůči Kremlu napsal: „Evropská unie i její jednotlivé státy musí přestat lákat Rusko na cukr v marné naději, že ústupky vybudují důvěru, že takto Rusko odvykne špatným mravům… Stejně tak bychom neměli přijímat cukrátka nabízená Kremlem.“

Dvoustranná vyjednávání a pokusy získat v Rusku nějaké výhody označil Lucas za nemravné i bezvýsledné a dodal větu, která vypadá jako komentář k dnešku: „Podporou svých nepřátel trestáme své přátele.“

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme