Polsko už směřuje ven z Evropské unie, i když vládnoucí politici tvrdí opak

Za normálních okolností by v těchto dnech přijatou deklaraci vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost o tom, že Polsko je pevnou součástí Evropské unie, bylo možné jen přivítat. Podobně jako slova předsedy této hlavní vládní strany Jaroslawa Kaczynského, který jednoznačně prohlásil: „O polexitu nemůže být ani řeč.“

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lídr strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski

Lídr strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jenže postavení Polska v Evropské unii už dávno není normální, podobně jako okolnosti, za kterých byla vydána deklarace Práva a spravedlnosti o Polsku jakou pevné součásti EU.

Přehrát

00:00 / 00:00

Luboš Palata: Polsko už směřuje ven z Evropské unie, i když vládnoucí politici tvrdí opak

O vystoupení Polska z Evropské unie totiž v minulých dnech začali veřejně mluvit vysocí politici Práva a spravedlnosti, kteří dokonce začali přirovnávat Brusel k další okupační mocnosti, proti které bude třeba podobně jako proti nacistům a moskevským komunistům bojovat.

Ostatně i Kaczynski, stejně jako přijatá deklarace Práva a spravedlnosti, jedním dechem s členstvím Polska v EU zmiňuje také nutnost obrany suverenity Polska. Co se to tedy v zemi, kde členství v Unii podporuje osmdesát procent obyvatelstva, vlastně děje?

Důvodem napětí je to, že se spor Bruselu a Polska posunul do další, nikoli už teoretické, ale velmi praktické fáze.

Spor o právní stát

Ve sporu nejde o nic menšího než o dodržování pravidel právního státu a nezávislosti polských soudů na vládní moci. Podle současné polské vlády do toho Bruselu nic není. Podle Evropské komise a většiny členských zemí jde o zcela zásadní součást členství v Evropské unii, která musí být dodržována. Po marném přesvědčování pomocí dialogu přešla Evropská komise k podávání žalob u Evropského soudu a většinu vyhrála. Jenže v poslední době přestalo Polsko rozsudky Soudního dvora Evropské unie plnit. Proto Brusel přešel od hrozeb k citelným finančním sankcím.

Polsku nebyl kvůli nedodržování pravidel právního státu schválen národní Plán obnovy, jehož prostřednictvím měla země dostat stovky miliard unijní pomoci na překonání ekonomických následků koronavirové pandemie. Současně Evropská komise podala návrh, aby za neplnění rozsudků Evropského soudu dostalo Polsko citelnou finanční pokutu.

V této situaci začala létat ze strany polských vládnoucích politiků tvrdá prohlášení zmiňující nutnost odchodu z Evropské unie. Když po nich následovala bouře na sociálních sítích, museli nejdříve premiér Mateusz Morawiecki a pak sám Jaroslaw Kaczynski uklidňovat situaci.

I když svá uklidnění myslí třeba vážně, současně platí i slova šéfa opozice Donalda Tuska, že odchod Polska z Unie může přijít daleko dříve, než si kdo dokáže představit. Prostě proto, že politika a kroky polské vlády při demontáži právního státu a demokracie přestanou být slučitelné se členstvím v Unii. A členství Polska v EU prostě přestane být možné.

Autor je komentátor Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme