Evropské svobody a peníze

Návrat ke svobodě a demokracii je ve všech bývalých sovětských satelitech vnímán jako zlomový okamžik jejich novodobé historie. Svobody a demokratické principy jsou přitom o tři desítky let později v mnoha z těchto zemí jejich vlastními vládami oklešťovány a ohýbány ve prospěch úzké skupiny mocných. A velká část jejich obyvatel to akceptuje výměnou za různé finanční a sociální benefity.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bankovky Euro | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Člověk, který vyrůstal za normalizace, se nemůže zbavit dojmu, že to připomíná tehdejší dobu, i když toto srovnání samozřejmě v mnohém kulhá.

To nic nemění na faktu, že vývoj ve střední a východní Evropě po třech dekádách od roku 1989 zcela nenaplnil očekávání a naděje vkládané do odstranění komunistické moci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Evropské svobody a peníze

A to ani z pohledu Evropské unie, jejímiž členy se většina zemí tohoto regionu postupně stala a završila tím svůj přechod k demokraticky fungujícím právním státům.

Na papíře to tak stále platí, v reálu to tak růžové ale není. Ze sousloví rule of law – tedy vláda práva nebo právní stát – se v poslední době stal jeden z nejskloňovanějších termínů evropské politiky a zároveň vrcholně ožehavý problém.

Varování členům ze střední a východní Evropy

S Polskem vede unie už několik let řízení pro porušování základních principů kvůli tamní kontroverzní reformě soudnictví, která justici částečně podřizuje vládě. Evropský soudní dvůr opakovaně rozhodl, že to není v pořádku, i když to Varšava vidí jinak.

Právní stát, to ale nejsou jenom nezávisle fungující soudy.

Maďarská vláda pro změnu musí – kromě podmaňování justice – vysvětlovat i omezování akademických svobod, médií, nevládních organizací nebo práv žadatelů o azyl. Budapešť tak má na krku také řízení podle článku 7 unijních smluv a Damoklův meč stejného opatření se vznášel i nad Rumunskem.

Tyto a další země mají přitom zároveň vytrvale natažené ruce k unijní pokladně, ze které ochotně berou evropské peníze na srovnávání rozdílů mezi chudšími a bohatšími částmi osmadvacítky. Že v tom chtějí pokračovat, si ostatně nedávno potvrdily na summitu v Praze.

Dosluhující Evropská komise proto přišla s návrhem podmínit příjem dotací právě dodržováním norem právního státu a základních hodnot. Nová komise se toho chce držet. Na starosti to dostala budoucí místopředsedkyně Věra Jourová z Česka. Z pohledu Bruselu jasně taktická volba.

Babiš k článku New York Times o zemědělských dotacích: Zmanipulované, nesmysl. Já to odmítám

Číst článek

U nás toto chystané opatření zatím nevzbudilo větší pozornost. Česká vláda navzdory problémům jejího předsedy Andreje Babiše (ANO) není podezřelá z pošlapávání pravidel právního státu. Její zájem se v souvislosti s příštím unijním rozpočtem soustředí primárně na zajištění neomezených plateb pro velké zemědělce a na volnější nakládání s přidělenými prostředky.

Návrh komise přitom počítá s tím, že by se na dotace mohlo sáhnout i tomu, kdo nezajistí ochranu před střetem zájmů. A to už by kvůli Babišovým potížím mohlo pocítit také Česko.

Právní ukotvení této sankce je ale zatím nejasné a není ani jisté, že s ní unie vyplácení příspěvků nakonec vůbec spojí. Je to ale zřetelné varování členům ze střední a východní Evropy, že zdejší pojímání některých demokratických standardů se neslučuje s jejich vnímáním na Západě. A že za nepřerušený tok evropských peněz žádá dodržování toho, za co jsme my sami před 30 roky tak demonstrovali.

Autor je analytik Českého rozhlasu.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme