O novém prezidentovi Polska rozhodne spolupráce opozice

Polská profesorka, legenda polské sociologie Jadwiga Staniszkisová si po nedělním prvním klání polských prezidentských voleb povzdechla: Škoda, že Rafal Trzaskowski nevyhrál už v prvním kole.

Komentář Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Opoziční kandidát na prezidenta Rafal Trzaskowski | Foto: Beata Zawrzal | Zdroj: ČTK/AP

Na první pohled zní tato věta velké kritičky současné polské vlády i dosavadního prezidenta Andrzeje Dudy, který v neděli obhajoval svůj mandát, poněkud absurdně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Luboš Palata: O novém prezidentovi Polska rozhodne spolupráce opozice

Opozičního kandidáta Rafala Trzaskowského dělí podle neoficiálního součtu hlasů od Andrzeje Dudy víc než deset procent. A ke kýženým 50 procentům, jež by mu zajistily zvolení už v neděli, mu zbývalo kolem 20 procent odevzdaných hlasů. Přesto mají slova profesorky Staniszkisové své racionální jádro a nejsilnější opoziční kandidát mohl skutečně porazit dosavadního polského prezidenta už v prvním kole a stát se již po nedělním hlasování hlavou státu.

Stačilo k tomu, aby se opozice zachovala jako vládní Právo a spravedlnost. A vyslala do souboje o hlavu státu jednoho společného kandidáta. V tom případě by opoziční hlasy stačily k tomu, aby varšavský primátor Trzaskowski, který byl jasným favoritem na postup do druhého kola už celý poslední měsíc, byl zvolen prezidentem už v prvním kole.

Neschopnost dohody

V polském mocenském systému, kde je prezident silnou postavou a kde vládnoucí Právo a spravedlnost nemá dost hlasů na to, aby veto hlavy státu přehlasovalo, by vítězství opozičního kandidáta znamenalo zásadní zlom.

Ano, řeknete si, od toho je dvoukolový volební systém. Ale psychologicky je na tom Duda už nyní mnohem lépe. Také je tu velké riziko, že se opoziční hlasy před druhým kolem rozdrobí a nakonec nebudou Trzaskowskému stačit. Podobně jako tomu bylo při posledních českých prezidentských volbách u Jiřího Drahoše.

V Polsku, Maďarsku a České republice máme podobnou situaci. Jednu velice silnou, dominantní a vládnoucí stranu a pak houf stran opozičních, které si navzájem kradou hlasy. Součet opozičních hlasů by v každé ze zemí stačil k tomu, aby došlo k mocenské výměně. Ale nespolupráce, neschopnost dohody a rozdrobenost to nakonec nedovolí. Přispívají k tomu i volební systémy, které ve větší či menší míře dávají více moci nejsilnější straně, nejvíce sjednocenému politickému uskupení.

Sčítání hlasů v Polsku se blíží ke konci. V druhém kole prezidentské volby se střetnou Duda a Trzaskowski

Číst článek

Desetiny procent hlasů

V polských prezidentských volbách je sice stále vše otevřené, podle průzkumů dělí v druhém kole Dudu a Trzaskowského jen desetiny procent hlasů. Ale to, zda k mocenské změně v Polsku nakonec dojde, závisí právě především na sjednocení opozičních hlasů, k němuž ale před nedělním prvním kolem voleb nedošlo.

V situaci, kdy se zřejmě rozhoduje o tom, zda se Polsko definitivně změní z právního demokratického státu v autoritářský režim, jde o nezodpovědný hazard. Bohužel velmi podobný tomu, jak s budoucností Česka hazarduje rozdrobená česká opozice.

Autor je komentátor Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme