Co má společného Vladimir Putin s Ivanem Hrozným?

Od pochodu Wagnerovy skupiny na Moskvu uplynuly už čtyři dny. Pozorovatelé v Rusku i za jeho hranicemi se stále pokoušejí pochopit, co se vlastně stalo. To, že konflikt mezi Jevgenijem Prigožinem a ruským ministerstvem obrany se může vyhrotit, připouštěli mnozí. Ovšem že Wagnerovy jednotky budou schopné během pár hodin obsadit více než milionový Rostov na Donu a nakonec dojdou asi 200 kilometrů od Moskvy, to nepředpokládal nikdo.

Komentář Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin opouští Rostov na Donu, 24. června 2023 večer

Jevgenij Prigožin otevřeně vyhrožoval svým rekrutům, že pokud by chtěli dezertovat, tak je čeká smrt | Foto: Alexander Ermochenko | Zdroj: Reuters

Nemluvě o tom, že po celé mnohaset kilometrové cestě Prigožinovy oddíly nenarazí na žádný odpor, a dokonce sestřelí pět ruských vrtulníků a jedno letadlo.  

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Soukup: Co má společného Vladimir Putin s Ivanem Hrozným?

Co to vlastně vypovídá o stavu ruské armády a obecně o fungování Putinova režimu? Podle politického filosofa Grigorije Judina Prigožinova vzpoura ukázala, že ruská vojenská mašinérie má feudální charakter.

„Připomíná to středověk. Armádu tvoří družiny různých feudálů. Jsou tu regulérní jednotky, podobně jako byla osobní družina panovníka. Pak tu máte jednotky různých vazalů, jako jsou například Kadyrovovi Čečenci, nebo oddíly různých polostátních korporací, jako je Gazprom nebo Rosněfť. Gubernátoři také vytvořili svoje jednotky. Prigožin má jednu z takových družin. A jak víme z dějin, mezi feudály byly vždy třenice,“ vysvětluje Judin. 

Intelektuální hra

Zpočátku se tyto konflikty dařilo řešit v zákulisí, jenže v případě Jevgenije Prigožina se konflikt dostal na veřejnost.

Už od podzimu loňského roku slovy nehledanými kritizoval náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova a ministra obrany Sergeje Šojgu kvůli nedostatečnému zásobování dělostřeleckou municí.

Rusista: Lidé v Rostově wagnerovce vítali. Údajných 80 procent pro Putina z minulých voleb se rozplynulo

Číst článek

Slavné bylo video, kde Prigožin stojí před desítkami mrtvol svých bojovníků a křičí do kamery: „Gerasimove, Šojgu! Kde jsou mé zatracené náboje?“ Tedy on použil podstatně ostřejší slovník.

Kdyby si to dovolil kdokoliv jiný, druhý den by se díval na svět skrze mříže cely předběžného zadržení. Jenže právě ve feudální logice „rozděl a panuj“ nad Prigožinem držel ochrannou ruku Vladimir Putin.

Pro něj to byl způsob, jak kontrolovat ministerstvo obrany. Jenže postupně i on ztrácel trpělivost s obtížně řiditelným zakladatelem Wagnerovy skupiny a nechal se přemluvit ministerstvem obrany, že je potřeba příliš samostatnému bojarovi přistřihnout křídla.

Jenže nikdo v Kremlu nečekal, že Prigožin půjde vabank. Možná proto, že se obával nejen o svou nezávislost, ale i o život. Ostatně, jedním z hlavních úkolů Wagnerových jednotek na Donbasu v roce 2015 byla fyzická likvidace příliš nezávislých separatistických velitelů.

Příští pokus o vojenský převrat může být daleko lépe připravený a pro Kreml nebezpečnější, míní odborník

Číst článek

Srovnání se středověkem platí také o používání násilí. Jedním z hlavních rysů současných států je monopol na násilí. Žádný z bojarů už nemá právo popravovat poddané podle svého uvážení. Jenže v současných ruských silových složkách toto neplatí.

Jevgenij Prigožin otevřeně vyhrožoval svým rekrutům, že pokud by chtěli dezertovat, tak je čeká smrt. Dokonce zveřejnil video, kdy jednoho z těchto lidí, svázaného, popravují kovářským kladivem. Kreml na to tehdy nijak nezareagoval.

Co bude dál? Další utahování šroubů, čistky mezi těmi feudály, kteří se neukázali dostatečně loajálními, a povyšování těch, kteří prokázali svou věrnost. Historické analogie vždy pokulhávají.

Ale pokud přistoupíme na tuto hru, navrhoval bych se podívat na osud cara Ivana IV. Hrozného. Vládce, který v prvních letech provedl důležité reformy a pozvedl ruské impérium. Postupně ale propadal paranoie, zavedl hrůzovládu opričníků, prohrál livonskou válku se západními státy a zemřel za nejasných okolností, možná byl otráven.

Ale ještě jednou, je to jen intelektuální hra. Válka na Ukrajině, kde každý den umírají civilisté, je více než reálná.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Ondřej Soukup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme