Souboj dvou premiérů aneb jak v krizi nepomáhat potřebným

„Víte, jak dlouho to trvá, než se běžnému českému občanovi podaří vyřídit příspěvek na bydlení?“ ptal se ve sněmovně šéf ANO Andrej Babiš premiéra. „Nejen vím, jak vypadá žádost o příspěvek na bydlení, ale sdílím i nespokojenost s tím, jak je to složité," odpověděl Petr Fiala a připomněl, že tuhle byrokracii podědil po Babišovi.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze, mince

Peníze, mince | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Oba pánové mají pravdu, bohužel. Příspěvek na bydlení, který se nabízí coby rychlá pomoc potřebným v současné krizi, do velké míry selhává.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Souboj dvou premiérů aneb jak v krizi nepomáhat potřebným

Jak ukázal společný projekt Českého rozhlasu a výzkumné společnosti PAQ Research Česko 2022 – Život k nezaplacení, na konci dubna vydávalo 22 procent domácností na bydlení přes 40 procent svých příjmů. Nárok na příspěvek na bydlení vzniká přitom už při výdajích v Praze 35 a jinde 30 procent příjmu. Jednoduchým přepočtem z celkového počtu domácností by mohlo brát příspěvek na bydlení až milion z nich. Realita? V březnu stát vyplatil necelých 170 tisíc příspěvků, tedy zlomku potřebných, kteří mají nárok.

Jak je možné, že si lidé pro peníze nejdou a jak je možné, že stát jim je nedoručí, a poslouchá kritiku, že vůbec nebo málo pomáhá „našim“ lidem?

Základní soudržnost společnosti

Spoluautor projektu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop situaci trefně popsal ve vysílání Českého rozhlasu: „Pomáhal jsem žádost o příspěvek vyplňovat sousedům, důchodcům, a bylo to i pro mě těžké. Žádosti jsou tři, je tam spousta příloh. Stát požaduje zbytečné informace, které nepotřebuje. A po odeslání nedostali tři měsíce odpověď od úřadu práce, protože ty jsou zahlcené.

Žadatelé musí dokládat příjmy a výdaje každé tři měsíce, jinak vypadnou ze systému. Stačilo by to jednou za rok. Tady stát škudlí na nesprávném místě. A pak řeší krizi příspěvkem 5000 korun na dítě, což se dotkne 75 procent rodin, přičemž většina z nich ty peníze nutně nepotřebuje, jak ukazují naše data.“

Tak si to shrňme: v Česku žijí stovky tisíc domácností, které vinou prudkého růstu cen energií, potravin a dalšího zboží vážně strádají. Stát má dávku, kterou by mohl využít a pomoct jim. Samozřejmě vedle dalších, ale příspěvek na bydlení je krásný smutný příklad. Jenže o této pomoci, na kterou mají nárok, ti potřební vůbec nevědí, nebo nejsou s to o ni požádat, protože je to extrémně složité.

A v této situaci, namísto aby udělala cílenou informační kampaň a rychle zjednodušila papírování, vláda přijde s novou dávkou, která by měla vedle potíží popsaných Danielem Prokopem i další důsledek – zatlačí na růst inflace, která je na začátku problému. To je příkladná hloupost.

Kdyby šlo jen o výsledek podzimních voleb, nebo o budoucího prezidenta, čert to vem, každá politická strana je svého štěstí strůjcem. Ale s ohledem na krutý souběh velkých krizí, na postupující ekonomickou mizérii a válku na Ukrajině jde nyní o základní soudržnost společnosti a podobu demokracie na mnoho let.

Tahle křižovatka vypadá osudově.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme