Sebastian Kurz, evropský koronavirový superman

Celých 29 dní, od poloviny března až do poloviny dubna, byl veřejný život v Rakousku zmrazen na nejnutnější minimum. Vláda kancléře Sebastiana Kurze zavedla přísná opatření. Omezila například počet osob, které se mohou současně pohybovat venku na pět, apelovala na spoluobčany, aby se nestýkali se svými staršími příbuznými. Některé části Rakouska, které byly považovány za obzvlášť zasažené nákazou, byly izolovány od okolního světa.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rakouský kancléř Sebastian Kurz

Kancléř Sebastian Kurz. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

S blížícími se velikonočními svátky, které bývají v Rakousku tradičně i příležitostí k setkáním v rámci širší rodiny, pak slíbil Kurz svým spoluobčanům změnu k lepšímu.

Pokud prý zůstanou disciplinovaní, čeká je po svátcích, zcela v duchu velikonočního poselství, „vzkříšení“ veřejného života v zemi. Hned po Velikonočním pondělí skutečně mohly otevřít první obchody.

‚Informační chaos.‘ Některé zoo, knihovny či kostely zatím neotevřely, nestihly zavést včas opatření

Číst článek

Kancléř Kurz si tak může připsat k dobru, že byl prvním evropským šéfem vlády, který oznámil postupný návrat do normálního života. Za zmínku ovšem stojí i způsob, jakým se snažila vláda ve Vídni získat situaci s pandemií pod kontrolu.

Kromě intenzívního testování spatřila ve spolupráci s červeným křížem velmi rychle světlo světa mobilní aplikace dovolující zachytit kontakty s potenciálními nakaženými. Něco podobného funguje i v Česku pod označením eRouška v rámci takzvané chytré karantény.

Sebastian Veliký

A ještě jednu věc udělali Rakušané jako jedni z prvních a inspirovali tím i jinde v Evropě. Formou analýzy reprezentativního vzorku populace se pokusili odhalit, kolik je nakažených v celé zemi, včetně těch, u nichž se nemoc neprojevuje.

Bylo by určitě nefér považovat úspěchy, kterých Rakousko dosáhlo v boji s nemocí covid-19, pouze jako zásluhu mladého kancléře. Ve skutečnosti jsou za tím desítky lidí z nejrůznějších odvětví, kterým dal Kurz prostor.

V neposlední řadě se ukázalo být jako šťastné rozhodnutí svěřit ministerstvo zdravotnictví zkušenému politikovi za Zelené Rudolfu Anschoberovi, který s nadhledem koordinuje vládní aktivity související s pandemií. Počíná si přitom natolik suverénně, že – jak tvrdí zlí jazykové v Rakousku – to začalo vadit i samotnému Kurzovi.

‚Kritická ekonomická situace.‘ Ministerstvo zdravotnictví plánuje oddlužit šest velkých nemocnic

Číst článek

Ten se možná proto o to víc snaží prezentovat světu úspěšnou rakouskou cestu koronavirovou pouští. Všímají si ho hlavně u většího souseda na severu, v Německu.

Neuplyne dne, aby v některém z klíčových médií země o něm nebyla aspoň nějaká zmínka. Titulky článků sahají od těch věcných jako například „Co se můžeme naučit od Rakušanů“, až po ty oslavné, když už si čtenář nemůže být jistý, co je myšleno vážně a co už je ironie.

To když třeba německý magazín Der Spiegel opatřil nedávný kancléřův portrét titulkem „Sebastian Veliký“. I to zřejmě přispívá k tomu, že 73 procent Rakušanů Kurzovu politiku plně podporuje a kdokoli se ozve s nějakou kritikou, má to v těchto dnech hodně těžké.

Kdyby se teď v Rakousku volilo, kancléřova lidová strana by možná skončila v blízkosti absolutní většiny. Pandemie bude časem odeznívat, avšak spoušť, kterou zanechala v hospodářském životě země, bude zapotřebí odstranit. Bude to další úkol pro Sebastiana Kurze, evropského koronavirového supermana.

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme