Omezování internetu v Rusku

Kolem 15 tisíc lidí přišlo v neděli na Sacharovovu třídu v Moskvě, aby tu protestovali proti možnému odpojení ruského internetu od celosvětové sítě. Po čtvrtečním prvním čtení návrhů zákonů o trestech za šíření fake news a za internetové údajné hanobení státu a jeho představitelů se tak Rusko blíží stavu obnovení cenzury.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protesty proti odpojení ruského internetu od celosvětové sítě | Foto: Alexander Zemlianichenko | Zdroj: ČTK/AP

Pořadatelé akce mítink označili za největší podobnou protestní akci v Rusku za posledních sedm let. Ta totiž uběhla od mohutných demonstrací na přelomu let 2011-2012, kdy lidé protestovali proti volebním podvodům strany moci Jednotné Rusko a poté proti nástupu Vladimira Putina už do třetího prezidentského období.

,Ruce pryč od internetu!‘ Moskvou prošel pochod proti zákonu, jenž omezuje weby s kritikou úřadů

Číst článek

Výsledek byl tenkrát jasný: jakmile se Vladimir Vladimirovič potřetí pevně usadil v prezidentském křesle, hned utáhl šrouby. Což je stav, který nejenže od té doby trvá, ale který se po nových zákonech z poslední doby, ať už přijatých nebo teprve projednávaných, dále prohlubuje.

Co přesně státní moc připravuje? Přinejmenším faktickou možnost úplného odpojení ruského internetu v případě, že by byla vážně ohrožena kybernetická bezpečnost státu. Vysocí ruští státní úředníci, kteří stojí za podobnými útoky z Ruska do světa, jistě vědí, o čem je řeč.

Horší než v Somálsku

Stejně tak by bylo možné zablokovat i světové sociální sítě. Celá legrace bude stát 20 miliard rublů, tedy asi sedm miliard korun. Podle některých propočtů bude však v případě odpojení národní sítě od té světové ruská ekonomika ztrácet stejnou částku za jeden jediný den! To ale pro novodobé cenzory zřejmě není argument.

Zatímco zákon o blokaci internetu půjde brzy ve Státní dumě do druhého čtení, minulý  čtvrtek už byly schváleny další dva zákony, jejichž smyslem je jednoduše zacpat občanstvu hubu: zákony o trestech za šíření fake news a za urážku státu a jeho představitelů na internetu.

Možné pokuty za podobné přečiny se postupně zvedly z plánovaných 3-5 tisíc rublů na až půldruhého milionu. A to už je částka, která by průměrného Rusa jednoduše zruinovala. No a v takové situaci si každý nebo skoro každý dobře rozmyslí, zda a jak bude stát a jeho představitele na síti kritizovat.

Zajímavé je, že na klasická média jako je tisk a rozhlasové či televizní stanice se nová úprava nevztahuje – režimu je patrně jasné, že zejména od státních za léta důkladně zpohlavkovaných médií žádné podobné nebezpečí nehrozí.

Kyselina i prasečí hlava před dveřmi. Nezávislí zastupitelé v Moskvě čelí útokům, úřady je nevyšetřují

Číst článek

Sečteno a podtrženo: cenzura ještě v Sovětském svazu byla zákonem z 12. června 1990 zcela zrušena. Dnes mají skeptici pocit, že při kombinaci zákonů o blokaci internetu a o drakonických trestech za údajné urážky majestátu cenzuru ani není třeba obnovovat – de facto těmito nejnovějšími parlamentními právními vynálezy obnovena tak jako tak bude.

Optimisté ale mají ve věci také jasno, když tvrdí: Je to horší než v Somálsku, ale lepší než v Sovětském svazu.

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme