Rusko se nachází ve zcela jiné situace než před osmi lety, kdy kvůli anexi Krymu na něj padly předchozí sankce, mimochodem trvající dodnes. Rusko tehdy bylo relativně otevřenou ekonomikou a mnozí její obyvatelé věřili, že se země stane relevantním hráčem na mezinárodním poli. Ruské firmy se obchodovaly na zahraničních burzách, firmy i banky expandovaly do světa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Sankce Rusy zabolí, ale nezničí

Anexí Krymu nastal konec této pohádky. Země opět ukázala, že není spolehlivým partnerem a z klubu elit jí nemilosrdně vykázaly právě spojenecké sankce. Na blacklist se dostaly zhruba dvě stovky ruských prominentů, kteří ztratili možnost vyjet na Západ. Mezinárodní banky omezily nákupy rublu, burzy přijímání ruských firem, penzijní a investiční fondy se zbavily ruských akcií, vláda a firmy byly odříznuty od úpisu dluhopisů.

K Evropě a Americe se přidaly i jiné strany jako Japonsko či Austrálie, takže Rusko zůstalo jako kůl v plotě. Výsledek byl celkem rychlý, prudce propadl rubl i ruská ekonomika a situaci ještě zhoršil tehdejší pád cen ropy pod 50 dolarů za barel. Škody se počítaly ve stovkách miliard dolarů ročně. 

Ceny ropy a plynu

Nyní se sankční seznam osob rozšířil o nová jména Putinových lidí a jejich rodin, jimž Spojené státy a Evropa zakazují vstup na svá území a zabavují majetek. Západní banky nebudou moci obchodovat s ruskými státními dluhopisy a několika ruským bankám bude zmrazen majetek umístěný na Západě. Potrápit bohaté Rusy žijící v Londýně se chystá Británie.

V oblasti diplomatických postihů mimo okruh sankcí je nejcitlivější asi otázka energetiky. Rusko má světově největší zásoby zemního plynu a jen na spotřebě Evropy se podílí ruský plyn celou třetinou. Nebýt ukrajinské krize, plánovalo se spuštění už hotového plynovodu Nord Stream 2, který by Evropě plyn trochu zlevnil. To teď nevypadá. Němci už řekli, že Rusko je nespolehlivým geopolitickým partnerem, tudíž musí opakovat bezpečnostní posouzení rizika Nord Streamu a závislosti země na ruském plynu. Do té doby je schvalování pozastaveno.

Převzato z Plusu

Tahle sankce bude bolet hlavně Němce, protože ruský plyn se na německé spotřebě podílí zatím 55 procenty. 

Po osmi letech je Rusko jiné než při prvních sankcích. Pod jejich tlakem země výrazně posílila svůj vnitřní trh a snaží se o soběstačnost v mnoha směrech – podobně jako to teď kvůli vyostření vztahů se Spojenými státy mimochodem dělá Čína. Byť zahraniční dluh Ruska činí skoro půl bilionu dolarů, je o třetinu nižší než tehdy a jen pětina dluhopisů je v držení zahraničních vlastníků.

Pokud bude Rusko nadále postupovat agresivně, spojenci uvalí další sankce. Co by Rusko výrazně zabolelo, by bylo odstřižení od systému zahraničních plateb SWIFT. To mezinárodní společenství použilo jen jednou proti Íránu kvůli sankcím za jeho nukleární aktivitu. Zemi to v roce 2012 připravilo o třetinu peněz ze zahraničního obchodu. Takovýto krok by ale poškodil i evropské banky, protože stále velkou expozici v Rusku má například Société Générale nebo UniCredit. 

Protože se odstřižením od  platebních systémů hrozilo už v roce 2014, pro vnitřní potřeby Rusové vyvinuli vlastní systém SPFS. To samé platí pro vypořádání karetních transakcí – aby nebylo Rusko závislé na MasterCardu a Vise, vytvořilo po Krymu vlastní sytém Mir, který má v zemi už čtvrtinový podíl. Administrativa Joea Bidena ovšem už pohrozila, že ruské zahraniční platby nejsou před jejími dalšími zásahy v bezpečí – protože 80 procent ruských měnových operací probíhá v dolarech. 

Věc, která nyní Rusku hraje zásadně do karet, je cena ropy. Právě nízká cena ropy nahrávala spekulacím, že Putin rozdmýchává napětí, aby ji povzbudil. To se mu povedlo, od podzimu ceny ropy a plynu lámou rekordy a ruské výnosy z jejich exportu se za celý rok zvýšily o 50 procent. To se to pak dělá válka. 

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít