Světe div se, oni se tehdy dokonce společně oblékli do stejných triček a spolu s ministryní dělali kampaň Konec levných učitelů. Aby pak na učitele dolehla ta hora nesmyslné, samozřejmě nijak platově zohledněné administrativy z Valachovou zpackané inkluze.

Ta značně otrávila učitelské životy a spolu s dalšími nápady paní Valachové přispěla ke stavu dnešního školství.

Už za ní také bylo zvyšování platů ve školství obrovské téma, ale její sliby na zvýšení platů zůstávaly nenaplněné minimálně stejně, ne-li více než dnes. Jenže tehdy jí to odbory blahosklonně odpustily, byla to přece jejich ministryně.

A i když Valachová planě slibovala a dělala zásadní, ale většinou úplně nedomyšlené reformy školství jak na běžícím pásu a garantovala svým jménem jasně předem nesplnitelné věci, tak odbory skoro nic. Místo aby předvídaly a chránily svou zájmovou skupinu, aby tehdy bily na poplach, tak dělaly stranickou politiku a proti ministryni z ČSSD nevystoupily, naopak její často prázdná slova podporovaly, co to šlo.

Malicherné handrkování

Robert Plaga ovšem správný kádrový profil nemá, není to odborářský ministr, je to nestraník za nenáviděné ANO a jeho politická pozice není nijak zvlášť silná, a tak si najednou odbory troufají.

A to i přesto, že se ledy hýbají a do školství oproti minulým letům peníze doopravdy jdou. Plaga také s odbory vyjednává, není to žádný nadřazený, arogantní člověk typu ministra Chládka, ale člověk možných kompromisů.

Ale zpět ke stávce. Nově se od ní distancovaly i Asociace ředitelů základních škol a Asociace ředitelů gymnázií a přidávají se i další, kteří sice také vidí, že školství je stále podhodnocené, ale smysl stávky vyhlášené odbory nevidí.

Cílem té stávky paradoxně totiž ani není další navýšení platů, s jejich výší se odbory smířily. Cílem je handrkování, kam přislíbené peníze mají jít. Odbory chtějí vše dát do tarifní složky, ministr chce dvě procenta z těch navýšených deseti nechat nárokově – ředitelům by tedy narostla možnost motivovat a odměnit dobré učitele.

Převzato z Plusu

Bohužel učitelé, kteří se ke stávce přidávají, tohle vidět nechtějí. Místo aby si uvědomili, že za stav školství současný ministr moc nemůže, protože jeho manévrovací prostor je také omezený, a že ty zásadní chyby se staly jinde, a to ještě za potlesku odborů, půjdou pod jejich vlajkou stávkovat.

Jejich motivy jsou různé, mnozí sice malichernost odborářských požadavků vidí, ale nastavují si své soukromé cíle stávky podle škály své osobní frustrace či naštvanosti. Což jsou pocity vlastní i mnoha jiným školským aktérům, ať už některým rodičům, či dětem. Ti naštěstí ale na podivnou hru odborů naskočit nemohou. Současné malicherné handrkování, namísto aby se řešilo podstatné, tak jen svědčí o tom, že cesta ke kvalitnímu školství a kvalitním učitelům bude ještě hodně, hodně dlouhá.

Autorka je publicistka a předsedkyně Aliance pro rodinu

Jana Jochová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít