Jak splatit schodek rozpočtu

Výše stamiliardových dluhů, o kterých byla v uplynulých dnech v parlamentu řeč při debatě o státním rozpočtu na příští rok, je pro normálního smrtelníka tak obludná, že si pod ní dovede stěží představit něco konkrétního.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Schodek státního rozpočtu pro příští rok je stanoven na 320 miliard korun (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

V hlavě mu maximálně zůstane, že pokud tohle nemají splácet ještě naše pravnoučata, neobejde se to bez citelného snižování sociálních standardů každou vládou, která nastoupí po té nynější. Protože jinak může hrozit i státní bankrot a s ním následky, které toho času můžeme sledovat například v Argentině.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Jak splatit schodek rozpočtu

Že jsou na tom kvůli pandemii koronaviru podobně i země všude okolo nás, je slabá útěcha. Právě proto ale není bez zajímavosti podívat se na to, o jakých možnostech se ohledně budoucího splácení dluhové zátěže uvažuje tam.

V Německu se například začíná diskutovat, a to ve vší vážnosti, o takzvaném Vermögensabgabe, tedy daňovém odvodu z majetku. Navrhla ho levicová parlamentní strana Die Linke a jednat by se mělo pouze o občany a podniky s prokazatelným jměním nad dva až pět milionů eur, přičemž nejvyšší sazbu by odváděli teprve lidé s majetkem nad 100 milionů eur.

Celkově by to postihlo pouze zlomek obyvatelstva, konkrétně sedm desetin jednoho procenta dospělé německé populace. Ale jak vypočítal německý Institut pro hospodářský výzkum, do státní pokladny by to přineslo minimálně 310 miliard eur.

Čtvrtý nejbohatší miliardář

V principu totéž teď v Německu žádá i sociální svaz VdK, který není spjat s žádnou politickou stranou. Je to mocná nezisková organizace, která vznikla na konci 1. světové války s cílem prosadit materiální zajištění tehdejších válečných obětí. Od té doby se zasazuje o sociální spravedlnost a výstavbu německých sociálních systémů.

Mimořádné zdanění majetku nejbohatšího ani ne jednoho procenta německé populace navrhuje z obavy, že se finanční následky pandemie budou jinak řešit na úkor současných sociálních vymožeností.

„Milionářskou dávku“, kterou v roce 1947 prosadili v Československu komunisté kvůli extrémní neúrodě, připomínají úvahy tohoto druhu jen vzdáleně. I západní Německo sice po druhé světové válce zavedlo takzvaný Lastenausgleich čili „vyrovnávání zátěže“ mimořádným zdaněním nejbohatší vrstvy, z jehož výtěžku například odškodňovalo i Němce vyhnané z východní Evropy, ale především tím byl tenkrát nastartován německý hospodářský zázrak.

Jistě: Berlín zatím sází obdobně jako česká vláda hlavně na to, že aby se ekonomika vzpamatovala z pandemie, stačí motivovat lidi, aby víc utráceli. Ale co když tahle kalkulace nevyjde? Mimořádné zdanění majetku těch nejbohatších by se státní pokladně nepochybně vyplatilo i v České republice. Jen na aktuálním žebříčku magazínu Forbes je seznam stovky českých miliardářů, z nichž ten „nejchudší“ disponuje jměním ve výši jedné a půl miliardy korun.

A podle zprávy o světovém bohatství, vypracované společností Capgemini, zde žije celkem 27 700 takzvaných dolarových milionářů, tedy lidí, kteří mají investovatelné jmění od jednoho milionu amerických dolarů výš. Na deset milionů obyvatel to nejsou ani tři desetiny jednoho procenta lidí, kterých by se v České republice takové mimořádné zdanění týkalo. Už jen reakce premiéra Andreje Babiše (ANO), se 74 miliardami korun ve Forbesově aktuálním žebříčku českých miliardářů na čtvrtém místě, by za takový návrh stála.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme