Podobně jako jiné oblasti, i dohled nad finančními a kapitálovými trhy dostal během digitální revoluce a vzestupu sociálních sítí pořádnou ránu. Vydělávat peníze bez dohledu úřadů je paradoxně stále jednodušší. A nejedná se rozhodně jen o kryptoměny, které žijí mimo dohled úředníků již ze své podstaty. 

Jedním ze symbolů pandemie a také nástupu mileniálů na kapitálové trhy se stala manipulace s kurzy akcií skrze sociální sítě. Členové diskusních fór na sítích Reddit či Discord dokáží o stovky procent hýbat s kurzy akcií, které si vyberou. Aktéři se pak chlubí i milionovými výdělky. A dohledové orgány neudělají téměř nic, protože viníků je mnoho a jsou anonymní. 

Fenoménem posledního roku jsou také takzvané SPAC firmy. Jejich pomocí může investor z velké části obejít nepříjemný dohled burzy a Komise pro cenné papíry při úpisu akcií. 

Popularita regulace

SPAC jsou prázdné, účelově založené skořápkové společnosti, které nic nevlastní – proto je úpis jejich akcií jednoduchý. Zatímco již podnikající firma musí splnit řadu přísných kritérií a podstoupit složitou administrativu.

Kdo tyto akcie kupuje, dává majitelům bianco šek, jak s penězi dál naloží – účelová firma většinou zfúzuje s jinou, právě s cílem obejít složitý proces IPO. Je to populární především mezi ztrátovými start-upy či technologickými firmami, které ještě nemají kvalitní podnikatelskou historii. 

V těchto skořápkových firmách je aktuálně zainvestováno 175 miliard dolarů, loni se tyto firmy podílely na polovině všech primárních úpisů – na burzu se takto dostala například známá firma Virgin Galactic či konkurent Tesly s názvem Nikola. Investice do těchto prázdných firem je hrou naslepo, přesto do nich proudí obrovský spekulativní kapitál. 

Skořápkové firmy nejsou pro bohaté jediným způsobem, jak lze uniknout úředníkům. Už nějakou dobu se rozvíjí byznys správy majetku nejbohatších lidí v takzvaných family offices. Tyto kanceláře investují peníze rodin miliardářů do jiných projektů, než ze kterých jejich bohatství primárně pochází. A zatímco správa peněz v bance či investičních fondech podléhá bankovnímu dohledu, privátní struktury mají vlastní pravidla.

Globální rodinné kanceláře spravují asi čtyři biliony dolarů a ve finančním výboru sněmovny reprezentantů amerického Kongresu je aktuálně návrh na podřízení větších rodinných kanceláří americké komisi pro cenné papíry. 

Češi se burzy bojí

I v Česku vznikají podobné mimodohledové aktivity. Pražská burza letos patří mezi nejvýnosnější parkety na světě, dalo se na ní od začátku roku vydělat přes 20 procent.

Přesto objemy obchodů stále klesají. Češi se burzy bojí, ale zároveň kvetou takzvané neveřejné nabídky podlimitních emisí dluhopisů či investičních fondů, které slibují párprocentní výnos v pochybných aktivitách.

V těchto strukturách, které nikdo nereguluje, mají Češi zainvestovány podle odhadů desítky miliard korun. Nízká aktivita na kapitálovém trhu je zprostředkovaně také jedním z důvodu růstu cen nemovitostí v Česku.

Jednak proto, že lidé vnímají nemovitosti jako hlavní investiční příležitost, a také proto, že spousta fondů, vydavatelů dluhopisů i více či méně průhledných investičních struktur skupuje právě reality.

Popularita regulace čehokoliv není logicky příliš velká. Útěkem mimo dohled si firmy šetří čas, administrativu i peníze. Licencované subjekty jsou zavaleny byrokracií a často i nesmyslnými předpisy.

Jenže kde chybí transparentnost a pravidla, lidé mohou lehce přijít o peníze. A obráceně, dohled se většinou vzbudí ve chvíli, kdy důvěřivci hlasitě pláčou nad ztraceným majetkem. 

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít