Připomeňme si, co se vlastně v nejvyšších patrech ukrajinské politiky stalo: na veřejnost unikly pasáže odposlechů z neformální schůzky členů vlády z 16. prosince minulého roku, kde jak sám Hončaruk, tak například i šéf státní banky či ministr financí kritizují, a to tvrdě až obhrouble, ekonomickou nekompetentnost prezidenta Volodymyra Zelenského.

Opozice se na Hončaruka ihned vrhla s výtkou, že odvolání premiéra je podle ukrajinské ústavy záležitostí parlamentu.

Na to Hončaruk odpověděl, že demise byla adresována předsedovi Nejvyšší rady, ale že nejdřív chtěl o důvodech svého rozhodnutí informovat právě hlavu státu, protože té se celá aféra bezprostředně týká. Ostatně prezident demisi rovnou odmítl s tím, že dává Hončarukovi „další šanci“.

Premiér poté na půdě Nejvyšší rady prohlásil, že jednal v „zájmu jednoty vládního týmu“. „Naše síla spočívá v tom, že právě jako tým je vláda zcela monolitní a tento stav bychom rádi zachovali,“ prohlásil premiér z parlamentní tribuny a dodal, že vláda funguje „v normálním rytmu“.

Ukrajinská opozice

V této situaci si samozřejmě musíme položit klasickou latinskou otázku „cui bono“ aneb kdo z toho má prospěch?

Nabízí se přirozeně ruská stopa, o které v Kyjevě kdekdo mluví. Vyloučené to není, protože právě Moskva má eminentní zájem na jakékoli destabilizaci ukrajinské politiky. V tomto případě by to ale bylo tvrzení poněkud laciné, protože daleko víc důvodů k rozkolísání současného kabinetu má opozice.

Převzato z Plusu

Hrozba vládní krize na Ukrajině je už třetím otřesem od počátku letošního roku – nejdřív se opozice na vládu vrhla kvůli pozdní reakci na sestřelení boeingu v Íránu a hned vzápětí se vrátila ke svému protestu, že vláda si stanovila platy, které jsou třicetinásobkem průměrné mzdy v zemi.

Zkrátka a dobře – nejpravděpodobnějším iniciátorem celého tohoto skandálu je právě ukrajinská opozice, která v mnoha ohledech reprezentuje ty síly, jež v čele Ukrajiny stály nejednou po desítky let, a to bez valného úspěchu.

Hončarukova vláda se za pár měsíců své existence může naopak pochlubit velmi dobrými výsledky, za něž ji chválí i mezinárodní finanční instituce. Sem patří jak zmrazení inflace, tak zejména 17 procent posílení národní měny. Hončaruk i jeho ministři navíc razí tvrdý protikorupční kurz na Ukrajině, což mnoha mocným v zemi bude asi vadit ze všeho nejvíc.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít