Tak, jak utíká člověk, který věří, že až se všechno přežene, že se za nějaký krátký čas zase vrátí domů. Domů na Ukrajinu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Luboš Palata: Ukrajinci v nás stále věří. Věří, že s námi úplně neprohrají

Když jsem se vracel na konci týdne z Ukrajiny na Slovensko, tak jsem stál s nimi deset hodin v mrazu na přechodu u Užhorodu. Bylo to deset nejsilnějších hodin, které jsem za poslední roky zažil. Viděl jsem na vlastní oči, jak se manželé a otcové malých dětí loučí se svými rodinami. A pak se vrací zpátky s tím, že zítra nebo pozítří nastupují do ukrajinské armády a pokusí se zastavit ruského agresora.

Viděl jsem vyděšené, plačící děti, které vůbec nechápaly, co se to kolem nich děje, kam to jdou a proč musí utíkat. Mluvil jsem s vyčerpanými ženami na kraji sil, které měly za sebou dny útěku a vůbec netušily, co se s nimi za tou vysněnou hranicí Evropské unie, tam, kde není válka, vlastně stane.

Věří, že Západ zasáhne

A to jsem byl ještě mezi těmi šťastnějšími. Mezi těmi, kteří už měli naději na záchranu, na to, že aspoň své děti dostanou z toho válečného pekla, které ruský prezident Vladimir Putin pod chorobnou záminkou na Ukrajině rozpoutal.

Viděl jsem, jak všichni ti, co k nám před válkou utíkají, na nás spoléhají. Jak věří, že u nás za hranicí budou v bezpečí. Věří, že jim podáme pomocnou ruku, že u nás najdou střechu nad hlavou a konečně trochu klidu. Ale věří také, že Ukrajině pomůžeme jako zemi, že ukrajinské armádě dodáme zbraně, aby mohla ruským agresorům vzdorovat.

Převzato z Plusu

A mnozí věří, že my, Západ, nakonec proti Putinovi a ruské armádě zasáhneme. Vždyť jako NATO jsme přece silnější, vyspělejší než Rusko a měla by to pro nás být hračka. Těžko se odpovídá na to, že to neuděláme, a ještě hůře se zdůvodňuje proč. Vždyť přece Ukrajina byla napadena proto, že chtěla patřit jako my do Evropské unie. Že chtěla být v NATO a kvůli tomu ji Putin napadl, ničí ukrajinská města, zabíjí ukrajinské vojáky, vraždí civilisty.

Přestože zůstala vlastně sama, věří Ukrajina, že s naší pomocí donutí za pár dní Rusko k mírovým rozhovorům. Rozhovorům, v nichž uhájí samostatnost a snad i svoji cestu do Evropské unie, když už ne do NATO. Že celý tento strašlivý válečný sen skončí a že se ženy s dětmi budou moci vrátit do svých domovů. A žít v míru, žít v samostatné Ukrajině, která nezmizí.

A já s nimi na tom vymrzlém přechodu na Slovensko tomu věřím taky. A dodávám jim naději, že to snad nakonec takto skončí. Není to konec skvělý ani dobrý, ale lepší konec si bohužel představit skoro nejde.

Autor je komentátor Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít