Stáhne Trump republikány ke dnu? Anebo oni jeho?

Americký prezident a republikáni spolu strávili komplikované čtyři roky. Jejich cesty se možná rozcházejí, anebo ke dnu klesnou společně.

Komentář Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký prezident Donald Trump | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Nejde jen o to, že voličská podpora pro Donalda Trumpa se v poslední době propadla a za svým demokratickým vyzyvatelem prezident zaostává zhruba o deset procentních bodů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Stáhne Trump republikány ke dnu? Anebo oni jeho?

Důležitější je, že část republikánských voličů si není jistá, že jejich země jde pod Trumpovým vedením správným směrem, což by ho mohlo připravit o důležitých pár procent ve státech, kde bude boj mezi ním a Joe Bidenem těsný.

Například jen 37 procent těch, kdo se identifikují jako republikáni, věří, že Amerika je na dobré cestě. Jen 63 procent z republikánských voličů by nyní hlasovalo pro Trumpa a 17 procent dokonce mluví o tom, že by hlasovali pro Bidena. Zejména poslední údaj je pozoruhodný v zemi, o které se mluví jako o ostře rozdělené.

Napětí za oponou

Donald Trump v poslední době čelil třem těžkým krizím, koronavirové, ekonomické a nyní i té spojené s rasismem a nepokoji. Řada Američanů nemá pocit, že by v těchto zkouškách uspěl, zejména pokud jde o tu první, zdravotnickou. Prezident si však stále udržuje image člověka, který dokáže řídit ekonomiku. Podle znalců si i nadále udržuje důvěru lidí z byznysu.

Hlasovat ale budou voliči a hodně bude záviset na tom, zda a kdy se vzpamatuje hospodářství. Během tří měsíců přišlo o práci asi 20 milionů lidí, ale současně podle posledních údajů vzniklo v krátké době o 2,5 milionu pracovních míst více, než se čekalo – a do voleb ještě zbývají ještě více než čtyři měsíce. Trumpovo vítězství se nečekalo ani minule, může překvapit i podruhé.

Vždyť nečekané bylo i jeho vítězství ve vnitrostranickém boji o republikánskou nominaci, proti otevřené opozici významných republikánů. Ti se nakonec museli smířit s tím, že jsou nuceni podporovat muže, který se jim hnusí, a lidově řečeno sklapli.

Boltonova kniha ranou pro Trumpa? ‚Je to zásah pro jeho ješitné ego i problém pro kampaň,‘ míní expert

Číst článek

Tento blok až na výjimky držel několik let pohromadě tím spíše, že jednotlivci, kteří proti Trumpovi přece jen vystupovali, obvykle skončili špatně – republikánští voliči je zavrhli, a prezidentovi republikánští kritici se tak někdy ocitli i zcela mimo politiku.

A s tím souvisí druhá, zajímavější stránka věci. Jednotný blok republikánů a prezidenta se podle některých názorů začíná bortit. Z poslední doby zmiňme, že se proti Trumpovi vyslovili třeba George Bush, Mitt Romney nebo Colin Powell.

To jsou obvyklí podezřelí, kteří navíc už mají své jisté, ale vzpoura se odehrává i v Kongresu. Například pár hodin poté, co Trump prohlásil, že ho ani nenapadne přejmenovávat základny pojmenované po jižanských generálech, začal příslušný senátní výbor s republikánskou většinou tuto otázku projednávat.

Zvláště pamětihodný je odpor lidí spojených s armádou, kteří rovněž spojili část své kariéry s Trumpovou érou. Největší ohlas vyvolala otevřená kritika bývalého ministra obrany Jamese Mattise, který řekl, že Trump je první prezident, který vědomě rozděluje společnost.

Současný ministr obrany Mark Esper veřejně vyjádřil nesouhlas s možným nasazením armády proti americkým občanům, a náčelník generálního štábu Mark Milley vyjádřil lítost, že se zúčastnil kontroverzní schůzky u washingtonského kostela svatého Jana, kvůli které museli být vytlačeni pokojní demonstranti.

Smrtící odkaz

Část lidí, kteří teď začínají prezidenta veřejně kritizovat, možná jen cítí Trumpovu krev a začínají se zařizovat po svém. Jiní chápou, že republikáni stojí před dilematem, kdy a jak mají od nepodmíněné podpory prezidenta ustoupit, aby je to co nejméně poškodilo, a to nejen v podzimních kongresových volbách, kdy ještě musejí držet basu, ale i v těch mnoha příštích.

Problém srůstu republikánského hlasu s tím Trumpovým totiž skrývá zásadnější otázku. Republikáni se už před časem vypravili k novému typu konzervatismu, který se neopírá o staré dobré bílé časy, místo toho se systematicky otevírali všem Američanům včetně černochů a hispánců – stačí se podívat na Trumpovy minulé protikandidáty. Trump ale ve své politice vsadil na rozčílené bílé muže a jemu osobně se to vyplatilo. Republikáni si ale stále častěji uvědomují, že pro jejich stranu právě tohle bude velmi neblahý odkaz.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme