Ústavní soud tak vyhověl žádosti jednadvaceti senátorů z roku 2017 ze STANu, KDU-ČSL a TOP 09, ve dvou ze třech požadavků. Nezrušil jen takzvaný D’Hondtův princip přepočítávání hlasů, který vždy zvýhodňuje silnější.

Konkrétně šlo o to, že po třech a půl letech soudce zpravodaj, sedmdesátiletý Jan Filip, který je považován za nejvýznamnějších sloužícího českého konstitucionalistu – má za sebou třicet zahraničních stáží a několik set odborných publikací – předložil plénu návrh na úpravu a plénum Ústavního soudu nakonec zrušilo dvě zásadní klauzule: navyšování kvóra pro koalice, to znamená, že do sněmovny už nemusí mít dvoukoalice místo pěti procent hlasů deset, trojkoalice patnáct a tak dále.

A zároveň zrušil část týkající se určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutonia, protože porušoval princip rovnosti hlasů a šancí pro malé strany. Senátoři uváděli příklad z voleb v roce 2017, kdy STAN potřeboval pro jeden mandát 44 tisíc hlasů, zatímco ANO jen 19 tisíc.

Tak tomu ve starých demokraciích chodí

Zatímco zrušení kvóra se týká jen matematiky a nepotřebovalo by hledat novou formulaci, druhá část představuje složitější problém a novými změnami se bude muset zabývat sněmovna i Senát. Navržený nový text musí v obou komorách získat většinu, ale konečné přijetí v Senátu nemůže již přehlasovat sněmovna.

Podle ústavních odborníků možných řešení v tomto případě je mnoho a těžko odhadovat, které by mohlo nakonec projít. Například by bylo možné – což jsem slyšel nejčastěji – sečíst výsledky a teprve pak přidělit kvóra jednotlivým krajům.

Převzato z Plusu

Sněmovna a Senát teď musí v rozmezí asi tří až čtyř měsíců rozhodnout, jak se hlasy po volbách budou mezi jednotlivé kraje rozdělovat, protože do srpna musí být předloženy kandidátky.

A ač současně plénum Ústavního soudu ve svém nálezu sdělilo, že nemusí nutně datum voleb, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října 2021, platit, podle odborníků ale nejspíš zůstane nezměněno.

Budeme-li ale nakonec spekulovat, zdá se, že prezident, který vyhlásil datum voleb již 28. prosince, tedy nezvykle předčasně, tak učinil nejspíš hlavně proto, aby k změnám volebního zákona nedošlo, protože tušil, že změny oslabí premiéra, jehož slabosti kvůli střetu zájmů, spolupráci s StB, vyšetřování Čapího hnízda a podobně může využívat: Ví, že se proti němu nikdy nepostaví.

Na druhé straně Ústavní soud a soudce zpravodaj Jan Filip s předložením návrhů na změny čekal tak dlouho nejspíš proto, že čekal na dobu, až návrh bude mít v obou komorách parlamentu šanci, že bude schválen. Tak tomu ve starých demokraciích chodí a tomu se zřejmě pan Filip přiučil na zahraničních stážích.

Autor je publicista

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít