Máme se bát Ruska?

Čím dál tím zoufaleji zní výzvy ukrajinského prezidenta, aby západ, chce-li rychle ukončit Ruskem rozpoutané krveprolití na Ukrajině, konečně poskytl ukrajinským vojákům takové zbrojní systémy, kterými by se mohli agresorům efektivněji bránit.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská armáda

Ruská armáda | Zdroj: Reuters

Což západ sice postupně dělá, ovšem vždycky s mnohatýdenním zpožděním. Mezitím umírají denně na obou stranách frontové linie vojáci po stovkách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Máme se bát Ruska?

Zdrženlivost západních států má řadu příčin, ale jednoho společného jmenovatele: je jím obava, aby si to Putin nevyložil jako eskalaci konfliktu a nerozpoutal jadernou apokalypsu.

Bojí se zbytečně, protože jak si Putin to či ono vyloží nebo nevyloží, stejně nemohou ovlivnit. O nepřípustné eskalaci mluvil přece už loni v březnu, kdy například Německo řešilo, zda má ukrajinským vojákům poslat helmy a teplé prádlo.

Trápit ho musí něco jiného než úvahy o jaderném útoku. Útokem na Ukrajinu odhalil Putin před celým světem, že ta tolik obávaná ruská armáda, ta jediná síla, v jejímž jménu si Kreml už tradičně nárokuje statut velmoci, je ve skutečnosti obr na hliněných nohou.

Lukašenko lavíruje na hranicích. Potřebuje uspokojit Rusy spoluprací, se zapojením do války váhá

Číst článek

Mír podle Putina?

Za posledních třicet let se Rusko nedokázalo transformovat ani v zemi, obdivovanou kvůli svému ekonomickému rozvoji, ani ve stát, přitažlivý svým sociálním modelem. Putin se tedy na začátku tisíciletí rozhodl posílit svou moc alespoň po vojenské stránce.

A místo aby poskytl svým poddaným například bezplatné zdravotnictví, lil peníze do údajné reformy ruské armády.

Kde skončily, ukázalo se před necelým rokem, když na Ukrajinu vjely ruské tanky z minulého století a na nich nic netušící branci, protože profesionální vojáky vedli důstojníci často jen jako mrtvé duše, aby kasírovali jejich žold. To jediné, co ruská armáda na Ukrajině už téměř rok předvádí, jsou zločiny proti lidskosti.

Největší strach jsme měli na začátku konfliktu, pak si na to člověk zvykne, říká český sládek na Ukrajině

Číst článek

Máme se tedy Ruska bát? Přesně to by si kremelský car přál. Když už jeho země nevzbuzuje respekt, tak ať šíří alespoň hrůzu a děs. Dlužno dodat, že se mu to začíná dařit.

I u nás, v České republice, kde jsme v roce 1968 zažili převálcování pražského jara sovětskými tanky, je teď už víc než polovina lidí proti posílání zbraní na Ukrajinu. Jinými slovy, je pro „mír“ podle Putina. Tedy pro anexi nejen Krymu, ale nově i čtyř ukrajinských oblastí, které si přivlastnil.

Mír by ovšem nenastal. Nanejvýš chatrné příměří. A Ruska bychom se museli bát dál. Tentokrát ale už právem.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme