Obzvláště, když mají ještě v živé paměti, co se dělo nebo spíše nedělo po volbách parlamentních, že jejich hlasy stejně žádný hmatatelný výsledek nepřinesly.

Převzato z Plusu

Naopak. Následovalo nekonečných deset měsíců, plných ostře sledovaných sjezdů, stranických referend, zasedáních sněmovny bez relevantní vlády a zasedání kabinetu v demisi, jenž přesto činil často nevratná rozhodnutí. A média i sociální sítě toho byly plné.

A rozhodně nesmíme zapomenout také na volby prezidentské. A ty byly tentokrát velmi vyhrocené a velmi podstatné.

Vždyť ani v tuto chvíli není v létě jmenovaná vláda koalice hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM stále ještě kompletní. Čeká se na ministra zahraničních věcí na plný úvazek. Jméno už známe. Ale prezident Miloš Zeman se jmenováním nikterak nespěchá. Až po volbách…

Komunální volby 2018 - přehledně na jednom místě

Zdá se, že v české politice je skutečně na všechno doslova luxusní přehršel času. S jedinou výjimkou a tou jsou volby! Ty běží přesně podle plánu. Ve výsledku to tedy znamená troje volby za jedenáct a půl měsíce! A to je prostě zcela neúnosné. Naprosto chápu, že viděno prizmatem průměrného voliče jsou volby komunální a senátní právě ty nejméně důležité, čemuž také odpovídá i volební účast.

Krom toho jsou až těmi „posledními v řadě“. Považuji vlastně za malý zázrak, že se mezi námi našlo ještě tolik skutečných občanů, jež nepodlehli všudypřítomné mediální masáži všeho druhu, jíž byli více než rok vystaveni, a rozhodli se přijít podpořit svého kandidáta.

Senátní volby 2018 - přehledně na jednom místě

Vůbec totiž nepochybuji, že právě tehdy, kdy byl jmenován prezident a konečně i legitimní vláda s důvěrou, nejméně každý druhý volič v České republice si s úlevou řekl: Tak, máme to všechno za sebou a teď nechci o žádné politice ale hodně dlouho ani slyšet!  

Jenomže kalendář voleb je neúprosný, a proto se už zhruba za měsíc po jmenování vlády rozeběhla předvolební kampaň pro změnu právě na komunální a senátní volby.

Ne, bohužel nemám žádné universální řešení, jak optimálně zamíchat s termíny voleb ke všeobecné spokojenosti obou stran (tedy voličů a politiků). Je však zcela jasné, že volební účast touto nakumulovanosti termínů velmi trpí.

Stačí uvést jen zdánlivě nepodobný příklad: Mezinárodní olympijský výbor či Světová fotbalová organizace pořádají své vrcholné akce (ZOH, LOH, MS či EURO) pravidelně jednou za dva roky.

Ptáte se, proč ne každý rok? Protože mají velmi dobře spočítáno, že počet diváků by se tím výrazně snížil.

A stejné je to s voliči a volbami. Třikrát za rok? Není se co divit, že přibývá těch voličů, kteří volby prostě ignorují…

Tomáš Procházka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít