Lerch v nich zachytil průběh morové epidemie v Moskvě roku 1771. Při čtení v pamětech si Körting s hrůzou uvědomil, jak nápadné podobnosti vykazují průběhy obou nákaz – tehdejší a dnešní – a jak snadno mohou smyšlenky o nákaze v lidech vyvolat násilnické sklony.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Ivana Šterna

Moskevští lékaři příznaky nákazy tehdy podcenili. Považovali je za projev banálního horečnatého onemocnění a umožnili tak promoření celé Moskvy. Když lidé začali denně umírat po stovkách, pokud ne přímo po tisících, bylo už pozdě. Moskvou běžela zvěst, že na vině jsou řádové sestry, které měly urazit bohorodičku. Ta na Moskvu seslala trest.

Dokladem pravdivosti smyšlenky byl jistý obchodník. Nejspíš onemocněl opravdu banální horečkou. Ale protože se kál před obrazem Marie, bohorodička údajně učinila zázrak a obchodníka uzdravila. To Moskvanům stačilo. Nepřítel byl jasný: lékaři a sestry v klášterních špitálech. Vydali se proto na trestnou výpravu. Konec všemu, jak bylo v té době obvyklé, učinili kozáci. Koho nepostříleli, toho rozšavlovali.

Nová doba, stejné strachy

Dnes jsme o polovinu chytřejší, jak řekl Josef Švejk, když byl dotázán, jak dlouho potrvá válka, a on ji odhadl na patnáct let.

Převzato z Plusu

I teorie spiknutí máme promyšlenější a ne tak prvoplánové. Komponujeme do nich i současný technologický pokrok. Tak jsme přesvědčeni, že Bill Gates nejspíš s tichým souhlasem vlád nejprve rozšířil uměle vytvořený virus, aby po nějakém čase nabídl očkovací vakcínu plnou mikročipů. Všem ji nám vpraví do krevního oběhu a dostane nás tak pod absolutní kontrolu.

Někteří kreativci mezi polskými faráři do svých kázání zapracovávají upravenou verzi, vycházející z polských tradic. Virus po světě šíří zednáři ve spolupráci s židy, kontrolujícími nadnárodní korporace.

I protesty proti koronavirovým opatřením nabývají civilizovanějších podob. Už nikdo nevybíjí klášterní špitály. Tak je možné na Tereziánské louce v Mnichově anebo na Mariánském náměstí ve Stuttgartu potkat všehochuť demonstrantů. Někteří přišli s úmysly po výtce temnými, podepřenými tou či onou teorií spiknutí. Někteří v upřímné obavě o vlastní občanské svobody.

Osádka jistého německého dálkového rychlíku dokonce objevila, jak jde teorii spiknutí využít ve prospěch těchto opatření. Během jízdy pouštěla hlášení určené stoupencům spikleneckých teorií. Nenošením roušky si prý výrazně ubližují.

Částečky, které bez roušky na ústech volně vydechují do povětří, spolková vláda skrytě jímá, označuje jejich původ a ukládá do připravených databank, aby z nich vzápětí vyráběla klony, kterými je hodlá nahradit.

Tak si říkám: Měl Josef Švejk před sto lety pravdu, že jsme dnes dvakrát chytřejší?

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít