Dlužno dodat, že si za to politici mohou svým způsobem sami. Zejména ti, kteří bývají označováni za populisty, předváděli během postupu epidemie neuvěřitelné kotrmelce. Takový Donald Trump nejdřív nebezpečí bagatelizoval, pak tvrdil, že ho má pod kontrolou, a nakonec, když se nákaza nekontrolovatelně rozjela, hřímal, že Spojené státy jsou ve válce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Jana Vávry

Náš Andrej Babiš nebezpečí také nejdříve bagatelizoval. Když se ukázalo, že Česká republika je zcela nepřipravená, tak začal pořádat nekonečné tiskové konference, kde zmateně řešil všechno možné, aby se nakonec národu pokorně omluvil.

S tím kontrastuje uměřené vystupování Angely Merklové, která nechala jednat ministra zdravotnictví a šéfy zemských vlád, pak ale vystoupila se skutečně státnickým projevem, který obsahoval vše potřebné. Zcela svérázným případem je samozřejmě Viktor Orbán, který zřejmě neváhá využít epidemie ke splnění svého snu stát se prvním evropským diktátorem.

Koronavirus jako výzva

Není tedy divu, že sílí volání, aby se řízení chopili odborníci. U nás je třeba patrný respekt, který si mezi novináři i veřejností získal už dnes bývalý předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula.

Náhle je zapomenuto, že nedostal bezpečnostní prověrku ani na nejnižší stupeň. Stejně tak nikdo nepřipomíná jeho odvolání z čela nemocnice v Hradci Králové, kdy čelil podezření, že pobíral desítky milionů od společnosti, kde byla jedinou jednatelkou jeho dcera. Podezřelé bylo i jeho nadšení pro tradiční čínskou medicínu. Teď je vnímán jako odborník a veřejnost k němu vzhlíží s nadějemi, když hovoří o zákazu vycházení a dva roky zavřených hranicích.

Nejde ale o morální profil pana Prymuly. Je to epidemiolog a z pohledu epidemiologa je zákaz vycházení možná v dané situaci nejúčinnější řešení. Jak ale upozorňuje profesor Pavel Kolář, argumentovat číslem 10 tisíc nakažených, které bude důvodem k zákazu vycházení, je zcela mylné a povede jen k paralýze ekonomiky a psychosociálním dopadům, které budou horší a dalekosáhlejší než vlastní onemocnění koronavirem. V léčbě – říká profesor Kolář – je třeba řešit důsledky pro celý organismus, a ne jen pro vymezenou oblast.

Převzato z Plusu

Odborníci jsou tedy zcela jistě nezastupitelní, protože jde o odborný problém. Nesmíme být jen v rukou politiků, kteří jsou z pozadí řízeni marketinkovými mágy. Ale nadřazení pohledu jednoho specialisty a pořádání závodů v počtu obětí – jak to vyznívalo z některých tiskových konferencí – může mít jiné závažné dopady v sekundární a terciární sféře. Krizový štáb by tedy měl zahrnovat i odborníky jiných profesí, jako jsou ekonomové nebo sociologové, abychom s vaničkou nevylili i dítě.

Nejdůležitější je teď samozřejmě co nejmasovější testování, které umožní cílená – ne jen plošná – opatření. Musíme mít stále na paměti, že koronavirus určitě změní náš svět. Teď jde o to, abychom tuto změnu nebrali jen jako ztrátu nebo trest, ale spíše jako výzvu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Vávra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít