Otevřít školy, nebo obchody? Úplně nesmyslná otázka

Pořád není jisté, jestli se aspoň maturanti vrátí za týden do škol. Nebo zda jim cestu zahradí špatná a stále se zhoršující epidemická situace, případně velmi podezřelý nákup potřebných testů. Naopak je naprosto jisté, že pár dnů starý spor, zda otevřít školy, nebo obchody, byl zbytečný a nesmyslný. Žádná Sofiina volba, jen hloupá situace, do níž se vláda vmanévrovala – tentokrát za přispění rozvolňovacích chutí hejtmanů a opozice.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prvňáci už se vrátili do školních lavic

Prvňáci už se vrátili do školních lavic | Foto: Jan Beneš | Zdroj: Český rozhlas

Země jako Česko, která se musí spoléhat hlavně na schopnosti a um svých lidí, by měla mít jasno v tom, že udrží děti ve třídách co nejdéle, a když už si vynutí koronavirus zavřít i školy, že otevírat se budou jako úplně první. Jako třeba v Německu, Rakousku, Belgii i jinde.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Petra Šabaty

Vláda i opozice by měly mít důležitosti vzdělání nejen plná ústa, ale držet se koronavirové zásady, že teprve když chodí děti do školy, začíná se debatovat o skiareálech, obchodech, restauracích, kadeřnictvích, prodejnách zbraní…

Ztráty, které nejsou vidět

Už po loňské jarní vlně nákazy ekonom z think tanku IDEA Daniel Münich nahrubo propočítal, že tři měsíce zavřených škol způsobily škodu až 500 miliard korun. Vyšel přitom z předpokladu, že rok školní docházky zvyšuje budoucí hrubé výdělky průměrného školáka o 7,5 procenta. Na den to znamená dvě ztracené miliardy.

Po letních prázdninách se školy v září otevřely, pak zavřely, částečně otevřely a úplně zavřely. Ztráty rostou v desítkách, stovkách miliard.

Datoví novináři serveru iROZHLAS.cz navíc zjistili, že vzdělání má podstatný vliv na věk, kterého se člověk dožije. Rozdíl mezi muži se základním a vysokoškolským vzděláním je v Česku jedenáct let, jeden z nejvyšších v Evropě. U žen naštěstí tak dramatický rozdíl není.

Vzdělání má na délku život větší vliv než příjem. Zavřené školy, při vší úctě k distančnímu vzdělávání, tedy připravují děti také o roky života.

A to necháváme stranou ty žáky, zpravidla ze znevýhodněného prostředí, pro něž znamenal příchod epidemie úplnou ztrátu spojení se školou. Jsou jich desetitisíce a jejich případný návrat bude nesmírně obtížný.

Vyšší vzdělání znamená delší život, zvlášť u mužů. Ve Visegrádu ho prodlužuje víc než jinde. Proč?

Číst článek

Podle aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi je devět z deseti lidí pro návrat dětí do škol. Voliči jsou rozumnější než politici.

Zatím úplné otevření škol epidemická situace neumožňuje, očkování učitelů ještě nezačalo, kolem testování žáků je víc podezření než – obrazně řečeno – rakouského pořádku.

Ale ztráty na vzdělání každým dnem narůstají. Jsou méně viditelné než propady v obchodu a službách, než krachující firmy a lidé bez práce. Ale jsou to rovněž ztráty reálné, byť jejich oběti nekřičí a většinou ještě nechodí k volbám.

Ale jsou to přece naše děti.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus.

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme