Koronavirus testuje čínský způsob vlády i vztah světa k němu

Každý systém nejlépe otestuje krize a nyní tuto zkoušku zažívá Čína a její vedení ztělesněné jedinou vládnoucí stranou. To je podle jména komunistické, ale v hospodářské praxi leckdy až drsně kapitalistické. A právě čelí šířící se epidemii koronaviru vyvolávajícího závažné onemocnění plic.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Členové vojenského zdravotnického personálu po příletu na letiště ve Wu-chanu | Foto: Cheng Min | Zdroj: ČTK/AP

Dosud neznámá choroba nejasného původu hrozí zasáhnout nejen zemi s takřka jednou a půl miliardou obyvatel, ale v důsledku intenzivního cestování i řadu států celé zeměkoule.

Toto riziko, které v případě, že nebude zavčas omezeno, může zpochybnit funkčnost systému, který se od zahájení ekonomických reforem před více než 40 lety pyšnil vytrvalým hospodářským růstem a na něj navazujícím zvyšováním životní úrovně nemalé části Číňanů. Systém vládnutí však v posledních letech prodělal nápadnou proměnu.

Dosud kolektivní vedení vystřídalo výjimečné postavení jediného vůdce, prezidenta a předsedy strany Si Ťin-pchinga. Ten nyní disponuje mocí srovnatelnou v moderních dějinách Číny jedině s Mao Ce-tungem, který ovládal zemi od nástupu komunistické moci v roce 1949 až do své smrti v polovině 70. let minulého století. 

Odpovědnost za konečný účet

Státem řízená propaganda vyzdvihuje výjimečné postavení Si Ťin-pchinga a přisuzuje mu všestranné zásluhy. Kdo si však nárokuje všechny zásluhy, nevyhne se odpovědnosti i za selhání a neúspěchy. Nejspíše proto byl do Wu-chanu, epicentra nákazy, vyslán premiér Li Kche-čchiang a Si Ťin-pching si tak uchovává možnost najít vhodného obětního beránka. 

Máloco dokáže vystihnout povahu doby jako lidová tvořivost a v autoritativních režimech, jako je dnešní Čína, kde cenzura zasahuje v oficiálně povolených médiích a mnohem intenzivněji na sociálních sítích, z nichž maže jakákoli nepatřičná slova.

Češi evakuovaní z Wu-chanu podle ministra Vojtěcha koronavirus nemají. Dva týdny zůstanou v karanténě

Číst článek

Proto se na sociálních sítích objevují narážky ne na město Wu-chan, ale na město Černobyl neblaze proslulé tím, že tam v dubnu 1986 vybuchla jaderná elektrárna a ještě více tím, jak se tehdejší sovětský režim po několik týdnů snažil celou katastrofu a její rozsah popírat. I v Číně vládne totalitní systém, kterému schází otevřenost a kde podřízení raději špatné zprávy neposílají nahoru ze strachu, že budou potrestáni.

Mnoho Číňanů má v dobré paměti epidemii plicní choroby SARS z roku 2002, kterou se vedení nejdříve snažilo utajovat. Na nynější nákazu koronavirem reagovalo o poznání pružněji, mimo jiné s ohledem na možné důsledky jejího šíření ve světě. Konec krize však zůstává otevřený.

Vyústění zaleží na řadě faktorů: na tom, zda se epidemii podaří v dohledné době zastavit, jaký bude celkový počet obětí a v neposlední řadě jaké budou ekonomické důsledky radikálních omezení pohybu obyvatel, dopravy a výroby. Ať tak, či onak, odpovědnost za konečný účet připadne Si Ťin-pchingovi a vládnoucí komunistické straně.

Autor je komentátor Hospodářských novin

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme