Jak dlouho bude trvat dieta čínského Otesánka?
Stalo se módou říkat, že po koronaviru nic nebude jako dřív. To je jistě pravda.
Jde ale o to, jaké to bude. Třeba jak epidemie dopadne na čínské hospodářství, na to, bez kterého si dnes nikdo neoblékne ani roušku s filtrem.
Čínská lidová republika připomínala v posledních desetiletích Otesánka, který svými výkony oslňoval i děsil. Tamní ekonomika po velmi dlouhou dobu rostla obrovským tempem, její podíl na světovém hospodářství se každých pár let zdvojnásobil a Čína se netajila ambicí hospodářsky přerůst i Spojené státy.
Potíže růstu
Epidemie ale dosud poklidně rostoucí křivky přerušila. Čínská ekonomika v posledním loňském čtvrtletí rostla ještě o úctyhodných 6 %, ale v letošním prvním kvartálu už se propadla na minus 6,8 %. Leden až březen ovšem byly také obdobím největších omezení pohybu. Za celý rok 2020 se tak čínský růst odhaduje na necelá plus 2 %.
Část obleků je příliš malá, respirátory netěsní. Ochranné pomůcky z Číny Čechům nepadnou
Číst článek
To zdánlivě nevypadá tak dramaticky, vždyť světová ekonomika se za letošní rok smrskne o tři procenta, ale z hlediska čínské vlády to moc dobrá zpráva není. Růst HDP není abstraktní číslo, ale údaj, který spolurozhoduje o schopnosti hospodářství vytvářet pracovní místa, inovovat, případně řešit další problémy – třeba nevýhodný demografický profil čínské společnosti s malým podílem nejmladší generace.
Legitimita tamního politického systému se navíc do značné míry odvíjí od schopnosti vlády vytvářet a rozmnožovat blahobyt. A tato éra přinejmenším dočasně skončila.
Někteří optimisté nevidí situaci tak špatně, průmysl už opět roste, pokles čínské průmyslové produkce byl navíc mnohem menší než třeba ve Spojených státech. Poukazují také na čínskou pružnost a skutečnost, že Čína může nyní ještě více těžit z unikátní pozice dílny současného světa – stále i v těchto dnech jsme všichni závislí na produkci zboží, které se ještě před deseti lety vyrábělo běžně i v Evropě a Americe. Někteří z optimistů – nebo pokud chcete, pesimistů – mluví o tom, že ekonomické otřesy spojené s pandemií jen urychlí nástup Číny jako nejdůležitějšího hráče světové ekonomiky.
Podle skeptiků byl ale úder opravdu citelný. Situaci srovnávají s ekonomickou krizí před deseti lety, kdy si pekingská vláda mohla dovolit stimulovat ekonomiku podněty v objemu odpovídajícím asi 12 % HDP. Tentokrát to budou jen 2 %. Čína totiž velkou část svého rozvoje dlouhodobě financovala na dluh, který už začíná ohrožovat stabilitu celého hospodářství. Vláda nemá odvahu riskovat další nekryté výdaje.
Růst potíží
Vysoký čínský růst byl možný jedině díky kombinaci několika faktorů, které se nyní už nesejdou. Šlo zejména o vysokou poptávku po čínském zboží ve světě. Ta ale nyní odpadne, protože mimočínští odběratelé budou mít vlastní problémy. Čína navíc dlouhodobě táhla svůj růst masivními státními infrastrukturními projekty, a na ty bude mít nyní méně peněz.
Čínské hospodářství navzdory úctyhodnému nárůstu produkce i platů nebylo ani v roce 2019 taženo domácí spotřebou, protože v tamním systému zůstávalo obyčejným Číňanům příliš málo peněz – ty zůstávaly velkým korporacím nebo státu. Teď, když přišly miliony lidí o práci, i těchto peněz pohánějících domácí spotřebu ubude.
A v neposlední řadě, velkou část čínské ekonomiky představují malé a střední firmy, které ovšem nečerpaly investice na svůj rozvoj ze sítě oficiálních bank, ale z neformálního systému, kterému se nyní dostane jen minimální pomoci od centrálních úřadů. To vše povede k dalšímu nárůstu státního vlivu v ekonomice a méně racionálnímu rozdělování zdrojů.
Jeden čínský ekonom na dotaz agentur ochotně sdělil svůj odhad dalšího vývoje tamní ekonomiky, aby vzápětí sebekriticky označil uvedený údaj anglickým slovem „bullshit“. Prý totiž nemá vůbec žádnou představu, jak se bude vyvíjet klíčový údaj, kterým je poptávka po čínském zboží ve světě. Tato upřímnost byla na místě. Je tu totiž celá řada dalších otazníků a nad nimi ještě jeden veliký, který visí nejen nad Čínou – a to jestli se vrátí druhá vlna viru, kdy, v jaké podobě a s jakými dopady.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Seriálová óda na KGB se ruským divákům líbí
Alexandr Mitrofanov
Zvítězí populismus a demagogie nad demokracií a svobodou?
Lída Rakušanová
Předvolební posuny na politické scéně
Kateřina Perknerová
Trump zkouší politiku ultimát a nátlaku
Jiří Pehe