Sebastian Kurz a jeho odboj proti německo-francouzským plánům

Výroky o nutnosti pomoct státům, které byly v minulých měsících nejvíc zasaženy koronavirovou pandemií, se ozývají ze všech stran.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rakouský kancléř Sebastian Kurz | Foto: Leonhard Foeger | Zdroj: Reuters

Protože se jedná o celoevropské téma, hodlá se k němu během příštích dnů vyjádřit i Evropská komise ústy své předsedkyně Ursuly von der Leyenové. Předběhly ji ovšem už jiné dvě velké supertěžké váhy evropské politiky – francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Roberta Schustera

Plán, který oba představili na společné videokonferenci, je možné označit za průlomový. Merkelová v něm totiž vůbec poprvé připustila možnost, že by Německo souhlasilo s ručením za peníze vypůjčené ve prospěch ostatních.

I když za podmínky, že by to bylo časově omezeno a prostředky v objemu 500 miliard eur, získané na kapitálových trzích, by musely směřovat do předem daných odvětví. Takže by na první pohled nešlo o klasické dluhopisy, jejich zavedení přitom dlouhodobě požadovaly vlády evropského jihu.

Nicméně podle návrhu francouzsko-německého tandemu by za půl bilionu eur ručili všichni, čili i Němci, stejně tak jako Češi nebo Slováci, bez ohledu na to, jak jsou bohatí.

Rakouské ne

Neuběhla prakticky ani hodina od tiskového brífinku Macrona a Merkelové a proti jejich plánu se už vymezil rakouský kancléř Sebastian Kurz. Jeho stanovisko by se dalo shrnout takto: Ano, pokud jde o pomoc členským státům, na které dolehly hospodářské důsledky pandemie nejvíc, například kvůli jejich orientaci na cestovní ruch. Ovšem ne formou dotací, ale úvěrů, které budou muset být časem splaceny. Zároveň také budou muset být dodrženy určité podmínky.

Rakušan Kurz se také hned spojil s premiéry dalších unijních států, kteří již v minulosti odmítali myšlenku společných evropských dluhopisů. Do neformální skupiny takzvaných „šetrných čtyř“ patří vedle Rakouska ještě Nizozemsko, Dánsko a Švédsko. Byly doby, kdy skepsi ve vztahu ke vzájemnému ručení za dluhy neskrývali ani Finové.

Kancléř Kurz slíbil, že on i jeho souputníci představí v dohledné době vlastní plán, jak projevit solidaritu s ostatními. Zároveň tím ale neopustit zásadu, že za svou útratu si platí každý sám. Do karet jim hraje skutečnost, že pro tak zásadní věc v podobě získání 500 miliard eur na kapitálových trzích by musely zvednout ruku všechny členské státy, jejich vlády a parlamenty – to je ale je hodně zdlouhavé.

Navíc rizika, že se někdo postaví proti, jsou značná. Stejně tak je třeba zmínit fakt, že u bohatších států Unie v poslední době všeobecně klesá ochota poskytovat peníze jen tak. Naopak, stále častěji je slyšet volání, aby byly jakékoli dotace z unijního rozpočtu vázány i na dodržování určitých podmínek.

‚Šetrná čtyřka‘ představila vlastní návrh pro obnovu evropského hospodářství po koronaviru

Číst článek

Například ve vztahu k Polsku nebo Maďarsku se jedná o respektování principů právního státu – a to považují tamní vlády za křivdu. Teď, kdy na tom jsou v souvislosti s koronavirovou nákazou výrazně lépe než velká část Evropy, by mohly být v pokušení na to ostatní upozornit a trvat na tom, aby bylo všem měřeno stejně.

Šance, že se rakouský kancléř se svým odmítavým postojem vůči francouzsko-německé iniciativě prosadí, tak nejsou vůbec malé. V jeho prospěch může hrát i časový faktor. V příštím roce na podzim se totiž s největší pravděpodobností uzavře éra kancléřky Merkelové, která již loni avizovala, že v politice úplně skončí. Zatím není vůbec jasné, kdo ji nahradí. Není vyloučeno, že Německo se pak zase vrátí k tradičnímu postoji neručit za dluhy jiných.

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme