Spor o evropské dluhopisy – nahrávka na smeč populistům

Sotva bychom v současnosti našli politika, který by odmítal, aby se Evropa solidarizovala se zeměmi koronavirovou nákazou nejvíce postiženými. S Itálií, Francií a se Španělskem.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Linda Teutebergová, generální sekretářka FDP | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Nerozporoval by ani, že hospodářský propad některé z těchto zemí, pokud by pomoc od Evropy nepřišla, by mohl na dno stáhnout bezmála celou Evropu. Potvrdil by, že bránit se jde jedině uvedením jejich zadlužených veřejných financí do potřebné rovnováhy, pokud mají navíc obstojně čelit nově očekávanému, ale obtížně odhadnutelnému zadlužení vlivem koronavirové krizi.

Předmětem sporu jsou dva nástroje. A sice zajišťovací fond. Ten se zrodil před 10 lety v souvislosti s finanční krizí a zadlužením Řecka. A také evropské dluhopisy. Takzvané eurobondy.

V případě jejich vydání by za ně ručily všechny země Unie, a ne jen potřebné země, které by ze získaného zápůjčního kapitálu čerpaly. Liší se tím od pomoci poskytnuté zajišťovacím fondem.

Důvodem pro všeobecné ručení je skutečnost, že jde o zadlužení nezaviněné. Věcný důvod, proč se jí nezamlouvají dluhopisy, uvedla pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk Linda Teutebergová, generální sekretářka FDP. Solidaritu nezpochybňuje.

Evropa na rozcestí

Nepřijatelné pro ni ale je, aby byly od sebe odtrženy užití získaného kapitálu a odpovědnost za způsob jeho čerpání. Ručit musí vždy ten, kdo s penězi nakládá. Proto dává přednost zajišťovacímu fondu.

Uchazeč o křeslo předsedy křesťanských demokratů Friedrich Merz se pro tu stejnou stanici překvapivě vyjádřil pro dluhopisy. Překvapivě ale jen zdánlivě. Takto získanému zápůjčnímu kapitálu investoři poskytnou výhodnější podmínky, než kdyby se o něj ucházely jednotlivé potřebné země. To je také jediný důvod, proč o evropské dluhopisy stojí. Stejně jako Teutebergová trvá na tom, aby užití a ručení šly ruku v ruce.

EU chce půjčkami podpořit ekonomiku. Česko na největší díl balíčku nedosáhne, není členem eurozóny

Číst článek

Nynější způsob solidarity ale vyžaduje, aby se postiženým zemím dostalo pomoci a současně aby si nemusely lámat hlavu nad tím, pokud se ukáže – a to není vyloučené –, že důsledky nynější krize přesáhnou možnosti jejich veřejných financí. Vytvořený dluh se tak rozloží mezi všechny ručitele.

Německá vláda se staví na stranu Teutebergové. Vedou ji k tomu důvody politické: Pokud připustí eurobondy, populisté z Alternativy pro Německo spustí chytlavý pokřik, že si Italové, Španělé a Francouzi užijí, a nakonec vše zaplatí chudák německý Michel.

Italové, Francouzi a Španělé ji naopak proklejí, protože odmítnutím nahraje jejich populistům typu Le Penové nebo Salviniho, kteří spustí chytlavý pokřik, že německý Michel má plná ústa solidarity jen tehdy, kdy ho to nic nestojí, a že stávající vlády mu slouží jen jako užiteční idioti. Riziko propasti mezi evropskými zeměmi tak značně vzroste.

Evropa se nyní nachází na rozcestí: buď se vzmůže a dotáhne svoji polovičatou integraci, anebo se začne plíživě rozpadat. K obojímu je tato krize jako dělaná.

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme