Nepružný Brusel, efektivní Američané

Americká byrokracie pro své občany zajistila už na 200 milionů očkovacích dávek proti koronaviru, mají dorazit nejpozději v březnu tohoto roku. Evropská byrokracie, která se zaštiťuje solidaritou, mající tlumit národní sobectví členských států, ale ostudně pokulhává. Americké číslo pro ni je jakoby z říše snů. Je americká byrokracie opravdu o tolik schopnější a efektivnější než úředníci v Bruselu?

Komentář Brusel/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Koronavirus v Evropské unii | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Evropská sedmadvacítka si komisi v čele s Ursulou von der Leyenovou vzala na paškál. Má jí za zlé, že údajně zpozdila, co jen mohla. Sjednané množství vakcín není s to navíc ani zaručit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ivan Štern: Nepružný Brusel, efektivní Američané

Zapomíná však, že to byly národní vlády, které se sáhodlouze dohadovaly, za kolik peněz jsou ochotny svým občanům dodat jednu dávku vakcíny.

Vůbec nejvíc se ulakomily východoevropské země. Nyní hledají, kupříkladu Maďarsko, spásu u ruského Sputniku.

Komise mohla jen závistivě pokukovat po Britech a Američanech, kteří výrobcům vakcín, ač také vydávali schválené rozpočtové peníze poplatníků, nabídli přijatelnou cenu. Ne tak unie. Trvala na ceně výrobních nákladů, tak kázala sedmadvacítka, která měla za to, že si své zaplatila, když přispěla na výzkum.

Problém unie

Celkově na odstranění dopadů vyvolaných koronavirovou nákazou dala unie dohromady úctyhodnou částku ve výši 750 miliard eur. Na vakcínu však, protože se některé její vlády ulakomily, uvolnila pouhé tři miliardy, ač samo očkování by pro ni mělo mít absolutní prioritu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s portugalskou vládou, nyní Evropě předsedající, flintu do žita nehodily. Ve snaze pomoci navýšit nedostatečnou kapacitu výroby vakcín přišly s nápadem uvolnit z rozpočtu další peníz a zafinancovat jím buď výstavbu nových provozů, anebo přispět na rozšíření kapacit stávajících.

Paní předsedkyně proto sedla a napsala členským státům uctivý dopis s dotazem, co nápadu říkají a zda by byly ochotny navrhovanou částku vydat. Obávám se, než se milé vlády rozhoupají, kdoví jak to s těmi kapacitami nakonec bude.

Americká nebo vláda britská se už nikoho neptá. Peníze ze schváleného rozpočtu jednoduše, hlavně pokud možno účelně, vynaloží. Ne tak Evropská komise. O své vůli z rozpočtu nesmí utratit ani cent.

Marně proto vyhlížím onen superstát, jímž nás odpůrci evropské integrace strašili, že se v něm rozpustíme jako kostka cukru. Dnes by se zatraceně hodil. A nejsou to přitom, řečeno slovy klasika, zlé a falešné větičky. Problém je v tom, že Unie je nedotažený, polovičatý projekt. Těžko od ní lze čekat to, čeho si nyní užívají Britové nebo Američané.

Autor je publicista.

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme