Francouze přivedla koronavirová krize k biopotravinám
Francouze poznamenala koronavirová krize stejně jako jiné národy. Tvrdý lockdown na jaře loňského roku pořádně zamíchal s dosavadními hodnotami. Je důležité létat na druhý konec světa za koupáním? Není. Je důležité chodit večer po barech? To je sice příjemné, ale není to nezbytné. Vycházení bylo omezeno na minimum, byly povoleny jen krátké vycházky a nákupy jídla a uzavření restaurací bylo pro zem hotovou pohromou.
Všichni Francouzi byli nečekaně postaveni před hlavní problém starý jako lidstvo samo, to jest zásobování domácnosti potravinami a příprava dobrých kvalitních jídel.
Lidem ubylo dlouhé cestování do práce, jiní o zaměstnání přišli. A najednou měli čas na vaření a vymýšlení pokrmů, které by zpestřily jednotvárné dny u počítače nebo u televize.
Zájem francouzské veřejnosti se soustředil na místní biopotraviny. Tato tendence se projevuje už delší dobu nejen v módních čtvrtích, kde bydlí takzvaní bobo – to je zkratka pro výraz bourgeois bohèmes, bobo jsou vesměs vzdělaní, spíš levicově smýšlející lidé, kteří mají blízko k ekologii. Bobo jezdí po městě na kolech a na prázdniny vlakem.
Gastronomové – zahrádkáři
Zájem o biopotraviny pěstované co nejblíž svého bydliště je patrný v celé Francii a týká se všech sociálních skupin.
Ti neslavnější francouzští kuchaři se pyšní tím, že jejich menu nabízí zeleninu a ovoce vypěstované na vlastní zahradě a ve vlastním sadu, a rádi vyprávějí, jak jejich babička dobře vařila a jak sama pěstovala zeleninu a chovala drůbež.
Exotika postupně vychází z módy a to, co je místní, původní a bio, má najednou velkou cenu.
Ve městech rostou jako houby po dešti obchody, kde se prodávají výlučně biopotraviny pocházející z blízkého okolí. Maso, vejce, mléčné výrobky, ovoce, zelenina, víno, chleba. Na trzích se vytvářejí dlouhé fronty před stánky, kde se prodávají brambory a mrkve plné hlíny a různé starobylé odrůdy zeleniny. Lidé nosí s sebou staré papírové sáčky a jsou rádi, že je mohou používat znova a znova. Při čekání vládne přátelská nálada, všichni zákazníci jsou stejně naladěni – chtějí jíst zdravé dobré jídlo, pomáhat přírodě a zemědělcům, kteří nepoužívají chemii.
Kultivovaná Francie se hrozí rozšířeného fenoménu malbouffe – to znamená hotové nezdravé jídlo přinášející s sebou civilizační nemoci včetně obávané obezity. Ve školních jídelnách se nyní snaží podávat jídla připravená z místních biopotravin, některé školy na venkově jinak ani nevaří. Od příštího roku bude povinně minimálně jedna pětina školních obědů bio. V některých školních zahradách chovají slepice, které se živí zbytky z kuchyně.
Francouzi se vrhli během loňského roku na zahradničení – kdo mohl, zasadil rajčata, okurky, brambory, zasel ředkvičky, ať to bylo na venkově, nebo ve městě na dvoře obyčejného či honosného domu.
Svět se změnil. Koronavirus přeměnil národ uspěchaných cestovatelů nejen v národ odborníků na epidemie a na vakcíny, ale také v národ vášnivých gastronomů – zahrádkářů.
Autorka je spisovatelka žijící ve Francii
Pokud se Evropa nevzchopí, čeká ji dlouhá agonie, tvrdí italský politik Draghi
Karel Barták
Kýč a politika
Tomáš Klvaňa
Německo ovlivní rozpočet víc, než optimisticky počítá ministerstvo financí
Julie Hrstková
Co bude chtít ‚rudá Sahra‘ za účast ve vládě
Robert Schuster