Vládní reakce na evropský program hospodářské obnovy po koronavirové krizi představený Angelou Merkelovou a Emmanuelem Macronem se nejvíc podobá nedorozumění, které může Česko připravit o hodně miliard.

Komentář Praha 6:29 26. května 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Německo-francouzský návrh počítá s tím, že by si sedmadvacítka společně půjčila na finančních trzích 500 miliard eur a rozdělila je formou grantů nejvíce postiženým zemím a oborům.

Jeho výjimečnost spočívá v tom, že by si státy půjčovaly společně (tomu se Německo dosud bránilo) a že by příjemci pomoci nemuseli peníze vracet. Dotace by měly jít především na investice do digitalizace a ekologie. „Musíme jednat evropsky, abychom z této krize vyšli dobře,“ okomentovala plán Merkelová, která musela projevit velkou politickou odvahu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) záměr, o kterém budou lídři EU jednat ve středu, podrobil kritice. Na první pohled logické. „Bylo by nespravedlivé, kdybychom kvůli tomu, že jsme byli úspěšní, byli penalizováni,“ řekl premiér s odkazem na nízká čísla nakažených a obětí v Česku ve srovnání třeba s Itálií, Španělskem nebo Belgií.

Nelíbí se mu ani společné ručení všech zemí EU, ani poskytování peněz formou grantů. Tyto výhrady spojuje pochopitelné podezření, že budou oslabeny kohezní fondy, z nichž čerpá Česko.

Důležité detaily

Tyto obavy mají dvě chyby. Program Merkelová – Macron není program epidemiologické, ale ekonomické obnovy. Pomoc by se tedy nerozdělovala přímo úměrně počtu nakažených a mrtvých, ale na podporu poškozených ekonomik.

A ta česká bude mít nepochybně vážné potíže, protože ji vláda nedokázala rychle a účinně pomoct a protože padly její exportní trhy. Takže by Česko mělo program podpořit a říci si o peníze na digitalizaci, ekologii a především vědu a výzkum. Je málo prozíravé křičet ne, když se v Evropě schyluje k průlomu, z něhož by mohlo Česko těžit.

Důležité budou jako vždy detaily. Bude jedním z kritérií čerpání propad ekonomiky? To by mělo Česko prosazovat, podle prognózy České národní banky domácí HDP klesne letos mezi 8 a 13,5 %. Má se brát ohled na nezaměstnanost? Pokud ano, tak nikoli absolutně, protože v Česku byl počet lidí bez práce nízký, ale podle nárůstu vinou aktuální krize.

EU chce půjčkami podpořit ekonomiku. Česko na největší díl balíčku nedosáhne, není členem eurozóny

Číst článek

Druhý mylný předpoklad je, že se české ekonomice může dařit, i když bude Itálie balancovat na pokraji krachu a Francie s Německem zažijí vleklou krizi. Představa, že se do případné budoucí prosperity proinvestujeme stavěním dálnic, je nesmyslná. Čtyři pětiny českého HDP tvoří export, 85 % z něj míří do Evropské unie. Počty pracovních míst v Česku, výše platů i cen, na to vše má zásadní vliv kondice evropské ekonomiky.

Problém se musí řešit tam, kde vzniká, řečeno s Andrejem Babišem v čase migrační krize. Sedmadvacítka by tedy měla pomoct také Itálii, Španělsku a dalším zemím, protože tentokrát si své problémy nezavinily samy a protože jejich potíže oslabí evropský trh, na kterém Česko životně závisí.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus.

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít