Stíny a odstíny prevence

Německá kancléřka Angela Merkelová tento týden konstatovala, že pokud se nenajde proti koronaviru lék, nakazí se jím v Německu až 60 nebo 70 procent obyvatelstva. Neřekla nic jiného než to, na čem se shoduje většina světových virologů: totiž, že bez očkování se nový virus bude šířit do té doby, než si proti němu vytvoří většina lidstva protilátky.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá kancléřka Angela Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová | Zdroj: Fotobanka Profimedia

V boji s koronavirem se totiž hraje o čas: čím déle epidemie potrvá, tím větší šanci má zdravotní systém, že to zvládne s co nejmenšími ztrátami na životech. Jde prostě o to, aby všech 60 až 70 procent obyvatelstva, o kterých mluvila kancléřka Merkelová, neonemocnělo najednou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Stíny a odstíny prevence

Přesto Andreje Babiše (ANO) prohlášení kancléřky „vyděsilo“. Podle něj by tohle snad bylo možné, jen kdyby se proti šíření koronaviru nedělala žádná opatření. K čemuž okamžitě dodal, že to není případ České republiky, protože jeho vláda dělá maximum, prý nejvíc v Evropě.

Což ovšem nejpozději od konce tohoto týdne není tak úplně pravda, protože například Slovensko zavřelo kromě škol a školek a kulturních center i restaurace a bary a tři mezinárodní letiště. Školy a univerzity uzavřelo celoplošně také Irsko, které zakázalo i veškeré hromadné akce.

Odevzdat Bruselu kompetence

Faktem je, že na rozdíl od české, slovenské nebo irské vlády vydává spolková vláda v Německu pouze doporučení, a to může iritovat. Neznamená to ale, že by Německo fatalisticky čekalo, až ho apokalypsa dostihne.

V rizikových oblastech je 205 tisíc Čechů. Ministerstvo zdravotnictví jim posílá SMS

Číst článek

Znamená to pouze to, že vzhledem k federálnímu uspořádání Německa je v gesci jednotlivých zemí, jaká opatření nařídí. Spolkový ministr zdravotnictví Spahn sice pouze doporučil zrušit akce s účastníky nad tisíc lidí, ale zemské úřady je nařídily zrušit někdy už dřív, než doporučení z Berlína přišlo. A v jednotlivých okresech ruší komunální instituce i akce s podstatně menším počtem návštěvníků.

Ohnisko, odkud se nákaza v Německu rozšířila, je okres Heinsberg ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, ve kterém byly všechny školy i školky uzavřeny hned na konci února. V Bavorsku je zavřených škol už víc než stovka. A ve čtvrtek o celoplošném uzavření škol a školek rozhodlo čtvrtmilionové město Halle v Sasku-Anhaltsku. Bavorsko ho asi bude brzy následovat.

Rozdíl v prevenci proti pandemii mezi centralistickými státy, jako je Česká republika nebo Slovensko, a federálně uspořádaným Německem je evidentní a těžko říct, co je lepší. Centrální vlády to ale každopádně mají jednodušší. Za svá rozhodnutí ovšem nesou i plnou zodpovědnost.

Ve spolkových zemích Německa vypadá naproti tomu systém opatření pružněji. Prevence se dá víc přizpůsobit místním podmínkám. Na druhou stranu je česká bilance přepočtu nemocných na obyvatelstvo momentálně o dost lepší než v Německu.

Úplně nejlepší by ale bezpochyby bylo, kdyby se preventivní opatření koordinovala na úrovni celé Evropské unie. Volá po tom stále víc odborníků i politiků, včetně Andreje Babiše. Zdraví občanů unie by to nepochybně prospělo. V tom případě by ovšem museli šéfové vlád členských zemí přeskočit svůj vlastní stín a odevzdat Bruselu další kompetence. Což, bohužel, moc pravděpodobné není.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme