V Německu výrazně ztížili život neočkovaným

Pandemie koronaviru v Německu není ke konci roku natolik katastrofální, aby země musela zavádět drastická opatření. Není ale ani tak pod kontrolou, aby země nemusela přijímat žádná opatření.

Komentář Berlín Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lídři tří stran představují novou německou vládu. Zleva Norbert Walter-Borjans, Annalena Baerbocková, Robert Habeck, příští kancléř Olaf Scholz, Christian Lindner a Volker Wissing

Lídři tří stran představují novou německou vládu. Zleva Norbert Walter-Borjans, Annalena Baerbocková, Robert Habeck, příští kancléř Olaf Scholz, Christian Lindner a Volker Wissing | Foto: Markus Schreiber | Zdroj: ČTK/AP

Ze srovnání s mnoha svými sousedy vychází Německo velmi dobře. Rakousko se uvrhlo do celostátního lockdownu a jeho incidence je aktuálně dvojnásobná ve srovnání s tou německou. Česká incidence je dokonce trojnásobná. V Německu se neutěšují tím, že za hranicemi jsou na tom ještě hůř.

Německo s Angelou Merkelovou se vždy drželo principu předběžné opatrnosti. A jak se zdá, i s novým kancléřem Olafem Scholzem se na tom nic nezmění.

Některé regiony už nestíhají

Na německou veřejnost zapůsobily obrázky šedých armádních letounů, které poprvé od vypuknutí pandemie začaly rozvážet covidové pacienty s těžkým průběhem z regionů, kde jsou zdravotnické kapacity vyčerpané.

Jednomyslně pro. Německá sociální demokracie schválila koaliční smlouvu se Zelenými a liberály

Číst článek

Dosud byli Němci zvyklí na zprávy, že ta a ta německá nemocnice přijala zahraniční pacienty s covidem z té a té země, která byla v koncích.

Nyní se začíná rýsovat scénář, který nejen v Berlíně budí obavy. Zdá se, že by robustní německý zdravotní systém mohl přestat stíhat – před tím ostatně už několikrát varovali lékaři z jednotek intenzivní péče.

Německo je také dost velké na to, aby se pandemie projevovala rovnoměrně. Od podzimu zápolí s nákazou Sasko, už několik týdnů nejhorší spolková země v covidovém rankingu. Durynsko, Sasko-Anhaltsko, Braniborsko jsou v těsném závěsu. Do této skupiny patří také Bavorsko.

Žádný div, že ty spolkové země, kterým – obrazně řečeno – hoří střecha, se snaží hasit vším možným. Jsou to kupříkladu zákazy vstupu do restaurací, kin a dalších zařízení pro neočkované, kteří jsou považováni za hlavní příčinu současné čtvrté vlny.

Zdravotní statistiky mluví i v Německu jasně, těžké případy vyžadující připojení na ventilátor jsou v drtivé většině nenaočkovaní.

Povinné očkování

Tento tvrdší přístup z postižených regionů nyní převzalo celé Německo. Domluvili se na tom zemští premiéři se stále ještě kancléřkou Merkelovou a budoucím kancléřem Olafem Scholzem. Ovšem zásadní otázka zůstala nezodpovězena. Ta zní: Bude očkování proti onemocnění covid-19 v Německu povinné?

Už po něm volá řada zemských premiérů. Politická podpora povinného očkování roste. Co bylo ještě donedávna tabu, je dnes představitelným opatřením. Protože sázka spolkové vlády na to, že se lidé budou dobrovolně očkovat ve velkém, nevyšla.

Necelých 69 procent plně naočkovaných je z epidemiologického pohledu zklamáním. Zklamáním je tedy i z pohledu politického.

Rozhodnutí rakouské vlády o povinném očkování samozřejmě zažehlo diskuzi i v Německu. Olaf Scholz, od příští středy nový kancléř, naznačil, že on je stoupencem povinného očkování. Jako šéf německé vlády o něm ale rozhodovat nechce. Podle něj by to měl udělat parlament, protože je to záležitost navýsost citlivá.

Jak jsem říkal ze začátku, situace v Německu není tak zoufalá, aby se musely dělat zoufalé a unáhlené kroky. Na očkování befelem je tedy ve Spolkové republice ještě čas. Ale ubývá ho.

Autor je zpravodaj Deníku N v Německu

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme