Co dát větší slovo odborníkům a vědcům v řízení státu?

Koronavirová epidemie nám řekla hodně o stavu české společnosti. Mimo jiné, že nejsme jen montovnou, ale zemí s hustou sítí nejrůznějších lékařských, chemických či biologických fakult a ústavů, o kterých občan ani netušil. Že tu kolem nás je spousta výzkumníků, techniků, startupů, inteligentních lidí na světové úrovni, kteří často studovali v zahraničí a kteří tváří v tváři koronaviru bleskově konali. Především díky nim jsme krizi zvládli.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Adam Vojtěch, Roman Prymula | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Občan viděl, že ten zdánlivě odtažitý svět vědátorů je najednou dobrý pro jeho denní život: epidemiologické studie, 3D tiskárny, na kterých výzkumné ústavy bleskově začaly vyrábět ochranné štíty, že jakási nanovlákna jsou dobrá pro roušky. Že tu je stovka laboratoří schopných analyzovat testy. Obyčejný člověk viděl, že vědci vnímají, čím on žije, a že byli prvními, kteří mu pomohli.

Epidemie ukázala, že tu za 30 let vzniklo inteligentní vzdělané podloží, které by teď už mohlo nést výraznější ovoce a mělo by výrazněji mluvit do stavu společnosti. Jen se ozývat.

Návrat ke starým pořádkům

Jakoby to byla trochu reminiscence na hodnoty první republiky, na liberální masarykovskou tradici menšího státu založeného na vzdělání, racionalitě, vědě, technické dovednosti obyvatel, inovacích, vlastních nápadech. Díky tomu bylo Československo desátou nejvyspělejší zemí tehdejšího světa.

Poprvé po mnoha desetiletích tak u nás byly díky koronaviru slyšet názory vědců včetně hlavních stránek médií. Žádala si je společnost, prahli po nich novináři, řídili se jimi politici. Na dobu epidemie politici trochu sklonili hlavu, pochopili, že o viru a krizi nic nevědí a že musí nechat slovo expertům.

Trnitá Prymulova cesta vzhůru: střet zájmů, čínské léčitelství, vyhazov z nemocnice i spory s Vojtěchem

Číst článek

Ve společnosti vyvstal hlad po názorech odborníků, po racionálním jazyku a racionálním řízení společnosti. Po letech, kdy český stát řídí politici, jejichž magnetickou střelkou je převážně ideologie, to bylo něco nového a osvěžujícího. Německé vlády se dlouhodobě opírají o názory vědců, mohla by to dělat i česká.

V čele krize stál najednou odborník, epidemiolog, profesor Roman Prymula. To on sděloval na tiskových konferencích fakta, pokyny k omezení všech možných činností i výhledy. Na dobrozdání jeho a jeho kolegů se museli spolehnout politici, naslouchala jim společnost.  

Koronavirová epidemie dopadla v Česku prozatím dobře. Nezapomeňme ovšem, že počet obětí byl malý ve všech zemích střední Evropy, nejen u nás. Podstatné tu ale také bylo to, že občané viděli, že situaci mají v rukou vědci, a věřili, že co se jim říká, je pravda opřená o fakta. A proto všichni začali nosit roušky a podřídili se omezením.

Prymula si myslí, že nikdy žádnou chybu neudělal, říká redaktorka mapující jeho minulost

Číst článek

Z tohoto hlediska je znepokojivé, že má profesor Prymula opustit ministerstvo a že v jejich střetu vítězí bývalý zpěvák popových soutěží. Je to špatný signál do společnosti, který říká: odborníci jsou dobří, jen když teklo do bot a nevěděli jsme, co dělat. Teď zase návrat ke starým pořádkům. Zpěvák sice není vědcem, ale zato věrným vykonavatelem předsedy ANO.

Přitom bychom naopak potřebovali, aby společnost stále vyžadovala názory akademiků, aby se novináři na ně i nadále obraceli ve všech tématech, která hýbou společností. A vědci a specialisté aby našli odvahu jít do médií a do střetů s ideology a prosazovat jazyk rozumu. Máme tu příliš ideologie a příliš málo rozumu a veřejného zájmu. A nezapomeňme, že prezidentem první republiky byl profesor sociologie.

Autor je publicista a bývalý diplomat

Petr Janyška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme